Česko se prezentuje jako velký podporovatel Ukrajiny. Jak se konkrétně angažuje a co konkrétně již do Kyjeva poslalo? Redakce Euractiv.cz připravila přehled dodané pomoci.Česká pomoc Ukrajině za celou dobu trvání ruské agrese dosáhla téměř 7 miliard korun, jde přitom o pomoc jak vojenskou, tak humanitární.
Na samotném počátku invaze v roce 2022 Česká republika reagovala rychle – dodala zbraně, munici i obrněnou techniku. Přijala válečné uprchlíky a vybudovala pro ně přijímací centra. České firmy se zapojily do výroby zbraní pro Ukrajinu i do rekonstrukce válkou zasažené země, zejména skrze stavebnictví a energetický sektor.
V rámci českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022 byla Ukrajina prioritou, řešilo se jak schvalování sankcí, tak snižování závislosti na dovozu ruských paliv a zajišťování vojenské pomoci Ukrajině skrze Evropský mírový nástroj.
Na začátku invaze byli také v českých nemocnicích ošetřováni ukrajinští vojáci.
Mezinárodní uznání si vysloužila především tzv. česká muniční iniciativa, prostřednictvím které bylo za rok 2024 na Ukrajinu zasláno 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice. Do letošního dubna Česko zajistilo dalších asi 400 000 kusů
munice. Iniciativa sdružuje přes 15 států ochotných nakupovat pro Ukrajinu munici z celého světa, přičemž Česko působí jako koordinátor či zprostředkovatel. Samotná ČR přispěla do iniciativy částkou 34 milionů eur. Letos se iniciativa těší větším úspěchům, příspěvky se v porovnání s rokem
2024 zvýšily o 29 %.
Vznikla také crowdfundingová kampaň
Dárek pro Putina, v rámci které se prostřednictvím nadačního fondu financuje pomoc Ukrajině, například tank T-72 nazvaný Tomáš za více než 30 milionů korun. Občané se prostřednictvím iniciativy mohou skládat na munici, balistické vesty i drony. Další miliony poslali Češi na Ukrajinu ostatními kanály, mimo jiné i přes humanitární organizace.
Dle
Kielova institutu Česko dodalo do 30. dubna 2025 Ukrajině celkem 62 tanků T-72, v hodnotě 100 milionů dolarů, 131 bojových vozidel pěchoty v hodnotě 33 milionů dolarů (BVP-1), 12 vícehlavňových raketometů v hodnotě 20 milionů dolarů (RM-70), 13 houfnic (Dana Howitzer 13) v hodnotě 20 milionů dolarů a 16 systémů protivzdušné obrany v hodnotě 400 milionů dolarů (2K12 KUB (16)).
Čeští vojáci rovněž poskytují výcvik ukrajinským vojákům v rámci mise Evropské unie EUMAM, například pilotům v rámci výcviku na F-16 nebo pyrotechnikům. Čeští vojáci pracují i v centrech
NATO, taktéž byly Ukrajině dodány simulátory vrtulníků.
„Pomoc pro Ukrajinu je dle mého názoru stabilní. A třeba muniční iniciativa je skvělý projekt. Samozřejmě bychom se mohli snažit víc. Určitě je škoda že jsme se nepřipojili k nákupu Patriotů,“ zhodnotil pro Euractiv.cz
Josef Starý z Team4Ukraine.
Starý tím naráží na závazek některých evropských zemí, mimo jiné Německa, Norska a Dánska, nakoupit raketové systémy Patriot od USA pro Ukrajinu. Česko se však k nákupu
nepřipojilo.
„Dokázal bych si také představit výrazně ‚ostřejší‘ přístup k aktivitám Ruska v ČR,“ dodal Starý. V České republice je například z celé EU zaregistrováno nejvíce firem v ruském
vlastnictví. Členské státy mají v tomto případě povinnost takové firmy prověřovat a zjišťovat, zda nedochází k porušování nebo obcházení sankcí. V nedávné době také
Deník N informoval o několika českých firmách, které mají podle jeho zjištění obcházet sankce a nadále obchodovat s Ruskem.
Opět bez Maďarska. Lídři 26 zemí EU se shodli, že Ukrajina musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti
Vláda Petra Fialy se profiluje jako proukrajinská
Současná vláda vnímá pomoc Ukrajině jako prioritu a účastní se mezinárodních summitů, například na úrovni tzv. koalice ochotných, kde se setkává se zástupci Velké Británie, Francie či Německa. Cílem těchto schůzek je vyjádřit podporu Ukrajině, stupňovat tlak na Rusko a zapojit se do mírového procesu.
Proukrajinské postoje dokazují i bilaterální schůzky. Při návštěvě ukrajinského prezidenta
Volodymyra Zelenského v Praze mu premiér
Petr Fiala (ODS) přislíbil pokračování výcviku ukrajinských pilotů a pokračování dodávek munice.
Za pokračování české pomoci se postavil i ministr zahraničních věcí
Jan Lipavský (nezávislý, kandidát Spolu). „Jsem rád, že se Evropa začala ve větší míře podílet na podpoře Ukrajiny. Česko bude i nadále plnit svou roli, mimo jiné prostřednictvím účasti v koalici ochotných a v pokračování muniční iniciativy. V tomto roce chceme dodat více velkorážové munice než v roce 2024 a pokračovat v této iniciativě i v roce 2026,“
řekl Lipavský s tím, že Česko bude i nadále „spolehlivým spojencem a partnerem Ukrajiny, která bojuje i za nás s agresivním Ruskem.“
Premiér Petr Fiala se současně soustředí na vojenskou pomoc, kterou diskutoval s německým kancléřem
Friedrichem Mertzem. Během jejich setkání
uvedl, že je prioritou zajištění plynulých dodávek vojenského vybavení na Ukrajinu. Zmínil taktéž posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, na které chce spolupracovat s Německem.
Lipavský: Podpora vstupu Ukrajiny do EU není bianco šek pro všechny kroky vlády
Další významnou kapitolou české pomoci je obnova Ukrajiny.
Vláda prosazuje pokračování Programu Ukrajina, zaměřeného na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc. Program běží v letech 2023–2025 a jeho celkový rozpočet činí 415 milionů korun. Další program se jmenuje Pomoc na místě a zřídilo jej ministerstvo vnitra na pomoc zemím, které procházejí humanitárními krizemi. Balík pomoci zahrnuje humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou podporu Ukrajině v hodnotě 75 milionů korun. Z toho 25 milionů korun půjde na odminování v oblastech Kyjev, Černihiv, Charkov, Doněck a Mykolajiv, dalších 25 milionů na podporu živobytí v Dněpropetrovské oblasti. Pomoc je určena také vysídleným ukrajinským občanům. Pro rok 2025 je naplánována částka 120 milionů korun.
Na druhou stranu, Česko ubralo na pomoci, kterou poskytuje ukrajinským uprchlíkům. Například poklesl počet dávek, kterými Česká republika Ukrajince
podporuje. K půlnoci z 20. na 21. července je v České republice 378 tisíc osob s uděleným pobytovým oprávněním,
v přepočtu na obyvatele je to nejvíce v Evropské unii. Postupně se v České republice mezi Ukrajinci zvyšuje podíl pracujících obyvatel, dosáhl 80 %, ukázal výzkum Hlas Ukrajinců provedený Sociologickým ústavem Akademie věd.
Kyjev potřebuje na obranu 120 miliard dolarů, polovinu chce od západních partnerů
Opozice šíří protiukrajinské narativy
Sliby současné vlády a jejich plnění nicméně komplikuje fakt, že v říjnu proběhnou sněmovní volby, které mohou přinést politickou změnu a ohrožení budoucí pomoci. Současně předvolební průzkumy mluví v prospěch bývalého premiéra
Andreje Babiše (ANO), který o české muniční iniciativě nyní mluví jako o „prohnilé a předražené.“ Taktéž
uvedl, že pokud hnutí ANO vyhraje volby a on se znovu dostane do premiérského křesla, od iniciativy ustoupí. Přitom na začátku invaze jeho hnutí věnovalo na pomoc Ukrajině 10 milionů korun a Babiš vyjádřil Ukrajině podporu. Jeho přístup se však změnil již ve stejném roce.
O české muniční iniciativě
mluvila i jeho stranická kolegyně
Alena Schillerová. Podle ní bude potřeba za vlády ANO provést audit muniční iniciativy, kterou by dle ní měla vést Severoatlantická aliance. Připustila i možné zrušení.
Postoj hnutí ANO vyvolává ostré reakce členů současné vládní koalice. Bývalý europoslanec
Jiří Pospíšil (TOP09), který je druhý na pražské kandidátce SPOLU, se k výrokům lídra ANO Andreje Babiše
vyjádřil takto: „Za naši muniční iniciativu jsme našimi spojenci velmi chváleni a pozitivně hodnoceni. A hlavně pomáháme tím Ukrajině. Pokud nebude mít Ukrajina vojenskou výzbroj, techniku a střelivo ze Západu, tak zkrátka padne.“
Ačkoli se Babiš sám
nepovažuje za „protiukrajinského“, svými příspěvky na sociálních sítích přispívá k šíření protiukrajinského narativu. Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny často líčí jako opatření, která jsou na úkor českých občanů.
Předseda strany Svoboda a přímá demokracie
Tomio Okamura zase
tvrdí, že pokud bude jeho strana ve vládě, zruší některým Ukrajincům povolení k pobytu a ponechá zde pouze ty, kteří pracují na pozici, kde nelze zaměstnat českého občana.
Josef Starý z organizace Team4Ukraine upozorňuje, že opoziční politické strany se k Ukrajině staví velmi rozdílně. „Na jedné straně jsou to vyslovení podporovatelé Ruska, jako SPD, Stačilo nebo Motoristé. Pak je tu ANO, u kterého jsou jejich názory dost proměnlivé. A zapomněl jsem na Piráty, u nich vnímám jejich postoje v této otázce jako identické s vládou.“
Od solidarity k odmítání. Ukrajina rozděluje českou politickou scénu
Česká společnost preferuje humanitární pomoc před vojenskou
V české společnosti dle průzkumů zavládá únava z války. Dle průzkumu agentury
STEM z 16. července 2025 se 46 % občanů ČR o dění na Ukrajině téměř nebo vůbec nezajímá a 49 % obyvatel považuje vojenskou pomoc za příliš velkou. Pro srovnání – v červnu 2024 považovalo pomoc za nadbytečnou 43 % respondentů. Tendence posuzovat pomoc jako příliš velkou je tedy na vzestupu.
Ani konec války česká společnost nepovažuje v blízké době za reálný. 35 % společnosti se domnívá, že válka ještě řadu let neskončí. 33 % se domnívá, že se Ukrajina bude muset vzdát části svého území výměnou za mír a bezpečnostní záruky od západních zemí. Pouze 8 % populace věří, že Ukrajina zvítězí a získá zpět svá území.
Z průzkumu pro ČT od Data Collect z února 2025 vyplynulo, že většina Čechů (77 %) souhlasí s humanitární pomocí Ukrajině, nicméně 61 % respondentů se přiklánělo k rychlému příměří, i za cenu územních ztrát Ukrajiny. S vojenskou pomocí souhlasilo pouze 39 % respondentů.
„Podpora ze strany české společnosti je stále silná,“ je přesvědčen Josef Starý. „Team4Ukraine je v pomoci napadené zemi plně závislá na darech občanů. Díky tomu, že naší organizaci lidé věří, máme stále dostatek prostředků na pomoc Ukrajině. Od začátku roku jsme tam odvezli pomoc za 120 milionů korun,“ dodal.
Na druhou stranu, v Česku roste podpora stran, které jsou proti pomoci i podpoře Ukrajiny. Z průzkumu agentury
MEDIAN vychází, že největší podporu má hnutí ANO (32 %), následuje koalice SPOLU (19 %), SPD (14 %), STAN (9%), Piráti (8%), STAČILO! (5,5 %) a Motoristé (5,5 %).
Josef Starý se vyjádřil i k tématu budoucnosti podpory Ukrajiny v České republice. „Vše záleží na tom, jak dopadnou volby, a jaké bude složení vládních stran. Pokud by byla vláda menšinová, tak za co se bude ‚obchodovat‘ její podpora. Co vidím já jako největší nebezpečí pro naši zemi, je neuvědomění si nebezpečí, které naší zemi hrozí. Ať už se jedná o politiky, či občany. To by se nám mohlo vymstít,“ shrnul.
