Od roku 2021 začnou v Evropské unii platit nová, „přísnější“ pravidla pro biopotraviny. Sami čeští zemědělci si ale stěžují, že ve skutečnosti budou například kontroly volnější.
Ekologické zemědělství v Evropě čekají nová pravidla. Ta by měla zajistit, že potraviny s předponou „bio“ budou skutečně kvalitní a ověřené.
Nařízení o ekologické produkci, které tento měsíc schválil Evropský parlament, přináší přísnější inspekce nebo třeba možnost sdružovat se do skupin, což by potravinářům ušetřilo peníze.
„Nová pravidla zvýší kvalitu biopotravin v EU a zároveň pomohou vyřešit potřeby rychle se rozvíjejícího trhu s ekologickými produkty,“ říká německý europoslanec
Martin Häusling, který má nové nařízení na starosti.
Ozývá se ale i kritika, a to na adresu právě oněch „přísnějších“ inspekcí. Nová legislativa bude totiž v Česku znamenat spíš zmírnění pravidel.
Teď čeští zemědělci čelí kontrolám jednou ročně. Nové nařízení ale říká, že pokud inspekce v podniku po třech letech neodhalí žádné prohřešky, kontroly se mohou omezit na jednu návštěvu za dva roky. Na to si stěžují i sami zemědělci.
„Možné snížení četnosti kontrol může vést k významnému rozvolnění stávajících pravidel,“ říká manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO
Kateřina Urbánková.
„Praxe ukázala, že současné nastavení kontrolního systému je optimální,“ potvrzuje i ve svém prohlášení české ministerstvo zemědělství.
Nové nařízení začne v EU platit od 1. ledna 2021.
Kritika i z Česka
Čeští úředníci poukazují i na další novinky, které podle nich nemusí mít pozitivní dopad na ekologickou produkci. Například malé a střední podniky budou moci nově využívat i tzv. skupinovou certifikaci. Ta jim umožní sdružit se do skupiny, ve které si rozdělí náklady právě na inspekce nebo samotnou certifikaci.
Naopak v nařízení nejsou sjednocené maximální hodnoty zbytkových pesticidů. Ty se nyní v malé míře u biopotravin tolerují, přičemž o konkrétních hodnotách rozhodují každý členský stát sám.
„Vzniká tím prostor pro ‚vícekolejnost‘ standardů bio, a tím i snížení důvěry spotřebitele v toto označení,“ vysvětluje české ministerstvo zemědělství.
Hlavním cílem legislativy, kterou Evropská komise navrhla už před čtyřmi lety, je přitom zvýšení důvěryhodnosti biopotravin.
Nová legislativa slibuje přísnější pravidla pro biopotraviny. Více >>>>Vše ale zkomplikovaly členské země EU, které se dlouho nedokázaly dohodnout na jednotlivých opatřeních. Nejhlasitějšími byly Lucembursko a Rakousko, podle kterých nařízení příliš zasahuje do národních záležitostí.
Europoslanci tak v současné podobě návrhu některé části vypustili. Původní návrh například zakazoval zemědělcům, aby vyráběli obyčejné i ekologické potraviny zároveň. Podle europarlamentu by ale takový zákaz mohl odradit pěstitele od postupného přechodu k ekologickému zemědělství, a tak „obojakost“ povolil. Farmáři jen budou muset jasně označovat obě skupiny svých plodin.
„Nemyslím si, že se jedná o podporu ekologického zemědělství. Ta by vypadala jinak, například uzákoněním povinného procenta biopotravin ve veřejném stravování, ve školách, školkách a podobně,“ namítá však Urbánková z českého zemědělského svazu.
Poptávka roste, zemědělci nestačí
Zájem o biopotraviny roste napříč Evropou a Česká republika není výjimkou. V roce 2016 Češi utratili za za biopotraviny 2,55 miliardy korun, což je o bezmála 14 procent více než v předchozím roce.
„Téměř 44 procent všech biopotravin nakupují čeští zákazníci v maloobchodních řetězcích, 18 procent nakoupí v drogeriích a 14 procent v prodejnách zdravé výživy,“ uvedlo před dvěma týdny ministerstvo zemědělství k posledním číslům.
Nicméně i tak sáhne po biopotravině v obchodě jen každý desátý Čech.
Zemědělci hospodařící ekologicky nesmí používat chemické pesticidy a umělá hnojiva. Zvířata chovají ve volných výbězích a nesmí jim podávat téměř žádná antibiotika. Do ekologického zemědělství nepatří ani žádné geneticky modifikované potraviny a farmáři by měli na svých polích často střídat plodiny.
Na konci roku 2016 bylo v Česku registrováno 603 ekologických zemědělců. To je o 11 procent více než v roce předchozím.
Nejčastěji se zaměřují na zpracování a konzervování masa a masných výrobků nebo pěstování ovoce a zeleniny. Většinu z nich prodají na českém trhu, podle informací ministerstva ale roste i export tuzemských biopotravin, zejména do Německa a Rakouska.
Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia.
