Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu
Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Konkrétně v říjnu způsobila mezi Čechy
„plamenné“ diskuse například tzv.
Istanbulská úmluva. Dalším zajímavým událostem, jako je český úspěch s reverse charge nebo summit visegrádských prezidentů, se věnuje následující přehled.
Nový ministr zahraničí
Česká republika se v říjnu dočkala plnohodnotného ministra zahraničí, stal se jím dosavadní náměstek
Tomáš Petříček (ČSSD). O důležitou zprávu se jedná také z hlediska Evropské unie, ministr zahraničí totiž zemi tradičně zastupuje ve dvou formacích Rady EU – v Radě pro zahraniční věci (FAC) a v Radě pro obecné záležitosti (GAC), ve které jiné země většinou reprezentují ministři pro evropské záležitosti.
Absence řádně obsazené pozice ministra zahraničí České republice uškodila například podle europoslance
Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP).
„Ten, kdo si myslí, že agenda ministerstva zahraničních věcí se dá spojit s jinou, je blázen. Ministr zahraničních věcí je důležitou postavou, která komunikuje s našimi partnery,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Ještě před svým jmenováním v polovině října
vedl Petříček českou delegaci na zasedání Rady pro zahraniční věci. Hlavními tématy byly bezpečnostní a politická situace v Libyi, vnější aspekty migrace a krize ve Venezuele.
Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma
Babiš zajímá Komisi
Na přelomu září a října se objevila
zpráva, že Evropská komise začala řešit potenciální střet zájmů českého premiéra
Andreje Babiše (ANO) ohledně dotací pro holding Agrofert, který převedl do svěřenského fondu. Podnět Komisi dala organizace Transparency International ČR, podle které je premiér v podezření, že může i nadále holding ovládat. Agrofert je významným příjemcem evropských dotací. Přehled případu
nabízí server Neovlivní.cz.
V lednu měl Andrej Babiš vystoupit na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se svou vizí budoucnosti Evropy, a očekávalo se, že by se ho poslanci mohli ptát mimo jiné právě na jeho vztah k Agrofertu. Jak
napsaly Hospodářské noviny, původně to vypadalo, že český premiér nevyužije šanci představit v Bruselu svou vizi. Premiér svou avizovanou absenci omlouval plánovanými cestami do Asie a Afriky. Po vlně kritiky ale údajně změnil na konci října názor a v současnosti se pro jeho vystoupení v EP vybírá nový termín.
Frontex a názorové „piruety“ českého premiéra
„Český“ reverse charge
Ministři financí členských zemí EU se v říjnu shodli na pravidlech, která unijním státům umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti, známý také jako reverse charge. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb v hodnotě nad 17 500 eur.
Česká republika zavedení mechanismu velice podporovala. Věc ještě z pozice ministra financí dlouhodobě prosazoval současný premiér Babiš. Podle něj v tomto případě Česko ukázalo, že v Unii umí prosadit svou prioritu i proti vůli ostatních. Státní tajemník pro evropské záležitosti
Aleš Chmelař v reakci na Twitteru napsal, že „případ reverse charge ukazuje, že i stát střední velikosti dokáže v prostředí jednomyslnosti prosadit svůj návrh.“
EU si více došlápne na daňové podvodníky. Česku se podařilo prosadit systém reverse charge
Česko ve Visegrádu
Česká Poslanecká sněmovna
označila zářijové hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení společných hodnot EU za „chybné a nešťastné“. Návrh usnesení předložil poslanec ODS
Jan Skopeček. Rozhodnutí EP podle poslanců „jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie“.
Kriticky se ke kroku Poslanecké sněmovny v
rozhovoru pro EURACTIV.cz vyjádřil český europoslanec
Luděk Niedermayer (TOP09, EPP). „Česká sněmovna sice může mít jiný názor na situaci v Maďarsku, ale přijde mi, že si poslanci ani nepřečetli relevantní paragrafy smlouvy a ani zdůvodnění, proč to začal Evropský parlament vůbec řešit. Já jsem na začátku nebyl rozhodnutý, jak budu hlasovat, dokud jsem se nepodíval na těch 77 bodů zprávy o situaci v Maďarsku,“ podotkl Niedermayer.
K tématu, které české europoslance rozdělilo na dva tábory, se následující týden nezapomněl vyjádřit ani český prezident
Miloš Zeman. Na summitu hlav států Visegrádské čtyřky ve Vysokých Tatrách řekl, že pokusy o zasahování do vnitřních záležitostí zemí V4 jsou podle něj zbytečné a vedou k odcizení vůči ostatním státům EU. Alespoň nepřímo tak reagoval na doporučení Evropského parlamentu, aby členské země EU zahájily proti Budapešti řízení.
EU by neměla zasahovat do záležitostí států, řekl Zeman na summitu prezidentů V4
Evropský parlament a vzkaz Bělorusku
Europoslanci začátkem října odsoudili kroky, které vláda běloruského prezidenta
Alexandra Lukašenka dělá vůči tamním novinářům a médiím. V čele s
Jaromírem Štětinou (zvolen za TOP 09, EPP) vyzvali Minsk, aby žurnalistům umožnil svobodně pracovat. „Běloruská svoboda je i naší svobodou,“ prohlásil na plénu před hlasováním
Štětina. Právě český europoslanec byl ten, kdo vedl vyjednávání o textu mezi všemi parlamentními frakcemi.
V
usnesení europoslanci konkrétně zmínili zablokování zpravodajské internetové stránky Charta 97 běloruskými orgány letos v lednu. Charta 97 vznikla v roce 1998 na základě stejnojmenné deklarace obviňující režim prezidenta Lukašenka z porušování ústavy. Parlament v usnesení kritizuje také novelu zákona o sdělovacích prostředcích, která je využívána ke zpřísnění kontroly internetu.
Nechte novináře svobodně pracovat, vyzval Evropský parlament Bělorusko
Češi a emise nových aut
Minulý měsíc evropské instituce značně zaměstnalo téma emisí nových automobilů. Debata ministrů životního prostředí na půdě Rady EU na téma snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut v první polovině října potvrdila rozdílné pohledy členských států. Česká republika a řada dalších států trvaly na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 % méně CO2 než v roce 2021. Jiné členské země se naopak postavily za Evropský parlament, který se předtím shodl na hranici nejméně 40 %. Kompromisem států, se kterým půjdou do vyjednávání s Parlamentem, se pak stala hodnota 35 % pro osobní auta a 30 % pro dodávky.
Český ministr životního prostředí
Richard Brabec (ANO) prozradil, že původní česká pozice byla ještě nižší. „Už těch 30 % je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 %. Přistoupili jsme na 30,“ uvedl ministr.
Země EU chtějí snížit emise CO2 u aut o 35 procent
Macron a Merkelová v Praze
Na konci října zavítali do Prahy lídři dvou významných evropských zemí – německá kancléřka
Angela Merkelová a francouzský prezident
Emmanuel Macron.
S německou představitelkou diskutoval premiér Andrej Babiš a společně se shodli na tom, že při řešení problému migrace do Evropy je potřeba spolupracovat s africkými státy. Hospodářská podpora africkým zemím by podle nich mohla zajistit tamním lidem perspektivu a odradit je od příchodu do Evropy. Merkelová příjezdem do Prahy oplatila svému protějšku jeho zářijovou návštěvu v Berlíně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron
přijel do Prahy při příležitosti stoletého výročí založení Československa na svoji první oficiální návštěvu. Na Pražském hradě se potkal s prezidentem Milošem Zemanem a následně jednal i s premiérem, a to mimo jiné také o ekonomických vztazích a energetice. Babiš ocenil například investice francouzských firem v Česku, Macron zase společný zájem o evropskou obrannou politiku. Francouz zároveň nastínil oblasti, ve kterých by země mohly do budoucna více spolupracovat – věda a výzkum, digitalizace a kultura.
V migraci je klíčová spolupráce s Afrikou, myslí si Babiš i Merkelová
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích
Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU.
České září v EU: Salcburk, dvojí kvalita potravin, změny na významných postech
