Visegrád slaví výročí vstupu do NATO, stále ale neplní své finanční závazky

Letos v březnu uplynulo 20 let od vstupu zemí V4 do NATO, s výjimkou Slovenska, které slaví kratší 15leté výročí. V rámci oslav představitelé V4 proklamovali významnost jejich členství, státy však stále nenaplňují stanovené finanční závazky.Členské země Severoatlantické aliance se zavázaly k výdajům na obranu ve výši 2 % svého HDP. Státům V4 se ale ani po 20 letech členství v případě Česka, Polska a Maďarska a 15 letech v případě Slovenska nedaří závazek plnit. Nejblíž je kýžené 2% hranici Polsko, jehož výdaje v roce 2018 podle odhadu NATO dosáhly 1,98 % HDP. V případě Slovenska je to 1,20 % HDP. Česká republika dosáhla na 1,11 % HDP a nejméně se hranici přiblížilo Maďarsko s 1,08 % HDP. Státy Visegrádu však nejsou jedinými z řad členských států, kteří neplní svůj závazek. V rámci Evropy se to týká například i Německa, které v loňském roce vydalo na obranu jen 1,23 % HDP, přičemž zvýšení není v porovnání s předchozími roky nijak zásadní. Naproti tomu své výdaje významně zvyšují například pobaltské státy či Nizozemsko. Největší výdaje mají Spojené státy s 3,5 % HDP. Nízké výdaje na obranu členských států NATO výrazně kritizuje americký prezident Donald Trump, který na státy naléhá, aby výdaje co nejdříve navýšily. Nízké výdaje, včetně těch českých, kritizoval na konferenci k 20. výročí českého vstupu do NATO také bývalý generální tajemník NATO George Robertson. „Pokud chcete být součástí velmi elitní organizace (…), pak musíte přispívat k tomu, aby skutečně zůstala elitní organizací. A musíte to udělat co nejdříve, nemůžete na to čekat dlouhá léta,“ řekl směrem k České republice. Současný generální tajemník Jens Stoltenberg považuje Trumpův nátlak za efektivní. Podle něj členské státy Trumpova slova zaznamenaly a své výdaje nyní navyšují. Co se týče českých výdajů na obranu, vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala k jejich navýšení na 1,4 % HDP do roku 2020 a na 2 % HDP do roku 2024. Potvrdil to i český ministr obrany Lubomír Metnar. „Letos dojde k uzavření největších strategických projektů v miliardových objemech,“ řekl při příležitosti březnového setkání ministrů obrany a premiérů V4 ve Varšavě. Debatu o výši českých výdajů na obranu letos znovuotevřela ODS, která se už v loňském roce neúspěšně pokusila prosadit návrh na postupné každoroční navyšování výdajů o 0,2 % HDP. Tentokrát strana v den výročí českého vstupu do Aliance (12. března) předložila novelu zákona o zajišťování obrany státu, která by 2% výši výdajů uzákonila. „Být černým pasažérem je neslušné, obyčejně to nakonec neskončí dobře. Opakovaně se snažíme přesvědčovat kolegy v Poslanecké sněmovně i členy vlády a premiéra, že není v zájmu ČR, a není správné, abychom neplnili své závazky vůči NATO,“ uvedl předseda strany Petr Fiala.

NATO vs. obranné iniciativy EU

Vlastní obranné iniciativy rozvíjí v posledních letech i Evropská unie. Příkladem může být například stálá strukturovaná spolupráce v rámci obrany PESCO nebo Evropský obranný fond.

EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

V této souvislosti se objevují diskuse o tom, zda obranné iniciativy Evropské unie nenaruší spolupráci NATO. Tomáš Weiss, vedoucí Katedry Evropských studií Univerzity Karlovy a odborník na transatlantické vztahy, však v rozhovoru pro EURACTIV.cz uvedl, že PESCO není alternativní strukturou NATO. „PESCO rozhodně nebude pro NATO překážkou, a naopak Alianci spíše posílí,“ řekl a zdůraznil, že PESCO neznamená vznik společné evropské armády.Andrej Babiš však ve svém projevu načrtnul hranice evropské obranné spolupráce. „V poslední době se také objevují výzvy na vytvoření nějaké evropské armády, která by snad mohla v budoucnu NATO nahradit. S tím ostře nesouhlasím. Opravdu si nepřeji, aby obranu Evropy řídil nějaký komisař z Evropské komise (…),“ řekl a dodal, že na úrovni EU mohou být lépe koordinovány pouze zbrojní nákupy. Evropská unie a NATO se v minulém roce dohodly na ještě užší spolupráci ve více než čtyřiceti oblastech, mezi které patří například spolupráce v oblasti vojenské mobility, obrany před kybernetickými a hybridními hrozbami a boje s nelegální migrací. https://update-eu.cz/jednani-o-evropskem-obrannem-fondu-ukazalo-nejasnou-budoucnost-unijni-obrany/

Kybernetická bezpečnost jako výzva dnešní doby

Političtí představitelé v rámci oslav výročí upozornili také na bezpečnostní výzvy, kterým Aliance v současnosti čelí. Český ministr vnitra Jan Hamáček v této souvislosti zmínil mezinárodní terorismus, nekontrolovanou migraci či kybernetické útoky. Na oblast kybernetické bezpečnosti kladl důraz i Andrej Babiš. „Aliance musí být připravená na to, že současné boje se nevedou už jen tanky a letadly. Musíme být schopni čelit novým výzvám, jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně,” upozornil. Dodal však, že by tato oblast měla být řešena v rámci NATO, a nikoli vznikem agentur pro boj s těmito hrozbami na úrovni EU. „Největšími hrozbami pro NATO jsou v současnosti kybernetické hrozby, terorismus a Rusko,“ uvedl pro EURACTIV.cz plukovník kybernetické a informační jednotky Armády České republiky Miroslav Feix. Feix podotkl, že kybernetické hrozby vzhledem k rozvoji technologií představují riziko. „Oblast kybernetické bezpečnosti musíme dořešit a zlepšovat. Česká republika je v této oblasti opravdu daleko, máme dobře nastavené institucionální a právní rámce, kterými se spousta států inspiruje. Celkově na tom Česká republika v oblasti kybernetické bezpečnosti není vůbec špatně,“ řekl. Kybernetická bezpečnost však může být lépe zajištěna v rámci NATO. „Česká republika má dobře řešenou pasivní obranu, ale chybí jí ta aktivní. A to je právě prostor pro spolupráci na úrovni NATO,“ vysvětlil Feix.

Visegrádská čtyřko, jsi připravena na kyberútok?

Slovensko je na tom obdobně, nachází se na vrcholku Národního indexu kybernetické bezpečnosti, který posuzuje, jak se státy snaží bránit kybernetickým hrozbám a jak jsou na takové hrozby připraveny. Kritici však namítají, že Slovensku v této oblasti chybí vize a pouze mechanicky převzalo tzv. NIS směrnici EU upravující pravidla pro kyberbezpečnost. Ideální situace není ani v Maďarsku a Polsku. Maďarská vláda v roce 2015 agendu kybernetické bezpečnosti kompletně reorganizovala a agenda se stala netransparentní. Polsko zase nemá žádný souvislý kyberbezpečnostní systém. Visegrádské země spolu v oblasti kybernetické bezpečnosti spolupracují jak v rámci EU, tak i v NATO. Kromě toho existuje také Středoevropská platforma pro kybernetickou bezpečnost, v rámci které se dvakrát ročně v Bruselu setkávají představitelé České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska, aby si vyměnili informace.

Revoluce v kyberbezpečnosti? Nový systém má ukázat odolnost elektroniky vůči hackerům

Pro NATO není alternativa

Představitelé čtyřky výročí společně oslavili na úrovni premiérů a ministrů obrany v neděli 10. března v polské Varšavě. V Česku se slavilo za účasti prezidentů zemí V4 v úterý 12. března. Premiéři se shodli na tom, že členství v Severoatlantické alianci je nenahraditelnou zárukou bezpečnosti a kolektivní obrany. „Bez NATO by bylo zajišťování naší bezpečnosti o hodně těžší, dražší, bolestivější a v řadě ohledů úplně nemožné,“ řekl ve svém projevu na galavečeru v Černínském paláci Andrej Babiš.

#20letvNATO – Poděkování ministra obrany Lubomíra Metnara @metnarl pic.twitter.com/NKURILtcIP

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 14, 2019

Podobně hovořil na slavnostním setkání ve Varšavě také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Naše státy dokázaly, že jsou cennými členy NATO a Aliance ukázala, že je i nadále garantem společné bezpečnosti,“ řekl. Jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini řekl, že: „Členství v NATO a v EU jsou pro naše země pilíři bezpečnosti a prosperity. Stali jsme se společenstvím národů motivovaných stejnými principy a hodnotami.“ Premiér Maďarska Viktor Orbán hovořil o hrozbách v podobě migrační krize a terorismu a poděkoval národům V4 „za vyslání ozbrojené pomoci na jižní hranici Maďarska v době, kdy bylo Maďarsko vystaveno invazi imigrantů.“

Nezapomínejme na právní stát

Slovenský premiér se ve svém proslovu ve Varšavě dotkl také společných hodnot, k nimž se členské státy zavázaly ve Washingtonské smlouvě. Patří mezi ně i demokracie, svoboda a právní stát. V současné době se však objevují obavy z narušování právního státu v členských zemích NATO. Příkladem je Polsko a Maďarsko, které jsou kvůli tomu ve sporu s EU, ale také Turecko. Ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vlaďka Mušálková v této souvislosti upozorňuje, že NATO by nemělo být redukováno na armádu, vojáky a zbraně. Pozornost by podle ní měla být věnována rovněž hodnotám Aliance a jejich porušování. „Možná největší budoucí výzvou Aliance bude vyrovnat se s autoritativním politickým režimem v Turecku,“ napsala v komentáři pro Respekt k výročí vstupu zemí V4 do NATO.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce