Úvod / Politika / Bydlení v Česku raketově zdražilo. Jak je na tom zbytek EU?

Bydlení v Česku raketově zdražilo. Jak je na tom zbytek EU?

Ondřej PlevákOndřej Plevák, EURACTIV.cz
2. 10. 2025(aktualizováno 4. 3. 2026)
© Pixabay|Změny v cenách bydlení a výši nájmů mezi lety 2010 a 2025 v jednotlivých zemích EU © Eurostat

Za posledních 15 let stouply v České republice ceny bydlení o 147 %. Přesto jsou na tom některé země EU ještě hůře.

Politické strany a hnutí se ve svých předvolebních kampaních předhánějí v tom, kdo nabídne zaručenější recept na českou krizi bydlení. Přes 80 % Čechů hodnotí současnou situaci okolo bydlení jako špatnou, což potvrzují i čísla. Ani výhled na příštích několik let nedává moc důvodů k úsměvu.

„V rámci analýzy Indexu prosperity Česku vyšla pátá nejhorší úroveň bydlení v evropské sedmadvacítce. Ještě více zlověstněji než samotné pořadí ale působí sledovaný trend. Od roku 2022, tedy od začátku měření indexu, se toto pořadí totiž pomalu ale setrvale zhoršuje. Před třemi roky se Česko umístilo na 21. příčce oproti letošnímu 23. místu,“ popisuje Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.

Na tomto nelichotivém umístění se podílí celá řada faktorů, jeden z největších problémů ale Index prosperity vidí ve finanční (ne)dostupnosti bydlení. Průměrný byt v ČR vyjde na 13,6 ročního platu, což odpovídá třetí nejvyšší hodnotě v EU. Konkrétně v Praze pak vlastní obydlí stojí průměrně 17,8 ročního platu.

Jak ve své analýze vysvětluje společnost Deloitte, rozdíl mezi růstem mezd a inflací cen nemovitostí se v Česku dále zvětšuje, protože mzdy nedokázaly držet krok s rostoucími náklady na rezidenční nemovitosti. „Tato strukturální nerovnováha vyvolává dlouhodobé obavy o dostupnost a udržitelnost trhu, zejména pro první kupce a domácnosti se středními příjmy,“ dodává analýza z letošního srpna.

Raketové zdražování

Na aktuálním stavu se velmi podepsalo hlavně tempo zdražování – ceny bytů se za poslední dekádu vyšplhaly na více než dvojnásobek. V Praze byt stojí v porovnání s rokem 2015 o 112 % více, v Brně dokonce o 140 %. Eurostat nabízí ještě dlouhodobější trend – od roku 2010 stouply podle jeho dat v České republice ceny bydlení o 147 %.

„Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou. Stojí za ní zejména poptávka vnitřní migrace do měst – vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a podíl vysokoškoláků za posledních 20 let výrazně stoupl,“ vysvětluje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Co dalšího za raketovým růstem stojí? Podle analýzy Indexu prosperity jsou to také investoři, kteří si nekupují byt pro svou vlastní potřebu, ale spíše pro uložení a zhodnocení svého kapitálu. Investoři jednak zvyšují poptávku po bytech (a tím tlačí nahoru ceny), jednak v některých případech byty „odebírají“ z trhu, což pak na něj dopadá velmi negativně.

„Nákup bytů do portfolia investorů sám o sobě není nic negativního. Problém se z toho ale stává ve chvíli, kdy se tito investoři rozhodnou zakoupený byt odebrat z trhu s bydlením prostě tak, že ho zamknou, a nechají po léta prázdný – třeba proto, že ho chtějí zachovat pro jejich ještě nedospělé děti nebo vnoučata a nemají potřebu se v mezidobí obtěžovat s jeho pronajímáním,” upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Maďarsko a Estonsko „na špičce“

Přestože česká čísla vypadají hrozivě, v řadě dalších unijních zemí rostly ceny ještě strměji.

Jak ukazují data Eurostatu, v období od roku 2010 do prvního čtvrtletí letošního roku se ceny bydlení více než ztrojnásobily v Maďarsku (+260 %) a Estonsku (+238 %).

Do skupiny zemí, kde byty a domy zdražily podobně výrazně jako v Česku, se řadí také Litva (+194 %), Lotyšsko (+154 %), Portugalsko (+130 %), Bulharsko (+125 %), Rakousko (+113 %), Lucembursko (+102 %), Polsko (+102 %) a Slovensko (+100 %).

Změny v cenách bydlení a výši nájmů mezi lety 2010 a 2025 v jednotlivých zemích EU © Eurostat

Data Eurobarometru zároveň říkají, že Evropané si přejí, aby EU udělala z řešení krize životních nákladů jednu ze svých priorit.

Druhá Komise Ursuly von der Leyen na to zareagovala a vůbec poprvé vytvořila post komisaře pro bydlení. Příští rok má vzniknout Evropský plán dostupného bydlení, proměnit by se měla také pravidla státní podpory, a to tak, aby vlády mohly využívat veřejné peníze na výstavbu dostupných domů a bytů. Jestli to bude mít nějaký pozitivní efekt, se samozřejmě teprve uvidí.

V Česku pak bude záležet hlavně na tom, jaká strana či koalice se po volbách ujme vlády a jakou strategii řešení dostupnosti bydlení zvolí.