Západní Balkán potřebuje vědět, že je pro EU prioritou

V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu. Když lídři zemí Evropské unie na konci března potvrdili svou podporu pro zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií, jednalo se o jeden z mála pozitivních signálů vyslaných zemím západního Balkánu za posledních několik let. Proces evropské integrace a obecně přibližování tohoto regionu k Evropské unii už nějakou dobu stagnoval. Důvodů je celá řada. Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Dopita zásadní z nich vyjmenoval při nedávné online debatě ze série Café Evropa. „EU je úplně jiná, než byla při předchozích vlnách rozšiřování – větší, členitější, rozhodnutí dříve čistě technická jsou nyní silně politizovaná,“ řekl odborník a připomněl, že důležitou otázku představuje také fungování a potenciální akceschopnost Unie, pokud by se rozrostla o několik dalších členů. Dopita také zmínil, že samotný přístupový proces, jehož součástí byly do března letošního roku pouze Srbsko a Černá Hora, se z technického hlediska postupně komplikoval a podmínky zpřísňovaly.

Albánie a Severní Makedonie jsou zase o krok blíž k EU. Země EU podpořily zahájení přístupových jednání

Velký problém pro západní Balkán představují také vnitřní problémy a nedávná bolestivá historie, se kterou se národy žijící v tomto regionu zatím nedokázaly vyrovnat. K nejdramatičtějším patří spory mezi Bosňáky a Chorvaty v Bosně a Hercegovině, a pak samozřejmě otázka mezinárodního statusu Kosova. Slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (SPOLU, EPP) se v debatě nechal slyšet, že k pokroku v citlivých oblastech by mohl přispět nově jmenovaný zvláštní zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu. Na toto místo na začátku dubna nastoupil Miroslav Lajčák, donedávna šéf slovenské diplomacie.

Nová metodologie jako živá voda

Přesvědčit několik váhajících zemí udělit v březnu zelenou Albánii a Severní Makedonii se podařilo také díky příslibu „revitalizace“ přístupového procesu. Právě nová metodologie rozšíření by se do budoucna mohla stát čerstvým impulsem pro evropskou integraci západního Balkánu. Mnohem více má nyní záviset na procesu vyjednávání a úspěšných pokrocích kandidátských zemí než na bezprostředních politických rozhodnutích lídrů zemí EU. Bilčík poukázal na několik pozitiv nové metodiky, kterou mohou kromě dvojice „nováčků“ využít také Srbsko a Černá Hora, které se zatím řídí starými pravidly. „Nová metodologie nám dala novou politickou jednotu – jsme jednotní v tom, že rozšíření ano, evropská perspektiva ano, a to na základě upravených pravidel. To je důležité,“ poznamenal europoslanec s tím, že do budoucna se musí v tématu angažovat lídři napříč celou EU. Proces podle něj zároveň získal úplně jinou dynamiku, protože o vstupu nyní vyjednává většina států západního Balkánu, a region tak má větší šanci k tomu dostat se mezi zahraničněpolitické priority EU.

„Frustrovaný“ Macron blokuje rozšiřování EU. Pomůže reforma přístupového procesu?

Podle Bilčíka existuje reálná šance, že se Unie v následující dekádě rozšíří, bude k tomu však zapotřebí seriózní přístup z obou stran. „Země musí projít reformami, abychom je mohli přijmout do EU. Všichni to vědí, vědí to i politické elity v regionu,“ podotkl. Sama Unie dle jeho slov musí v blízké době k zahájení přístupových rozhovorů přidat další významná rozhodnutí, jako je například plánovaná vízová liberalizace pro Kosovo.

Potřeba vyhrát souboj narativů

Pokud by budoucnost Srbska, Albánie a dalších zemí regionu nebyla evropská, pro EU by to znamenalo velký bezpečnostní, politický i ekonomický problém. Jak v diskusi upozornila zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí pro západní Balkán Janina Hřebíčková, „váhavost“ Unie v posledních letech dala v regionu prostor zvyšování vlivu Ruska, Číny a dalších mocností, které chtějí pomocí měkkých nástrojů oslabit evropskou bezpečnost a spolupráci. „Hrozí nám, že země [západního Balkánu] budou sedět na dvou či třech strategických židlích, a i když si od nás budou brát pomoc, budou zároveň ,flirtovat‘ ještě s dalšími partnery. To není v zájmu EU ani jejích zemí,“ poznamenala Hřebíčková.

Když Evropa váhá, Rusko sílí: Kdo těží z chyb EU na západním Balkáně

EU má podle Dopity v souboji narativů s dalšími mocnostmi nevýhodu, a to kvůli svému technickému a odbornému jazyku. Rusko nebo Čína naopak používají velmi přímou informační strategii. „EU má však všechny předpoklady k tomu, aby v tomto regionu hrála dominantní roli. Velmi dobré by bylo, aby EU dokázala reagovat na potřeby regionu, které přijdou s koronavirovou krizí a s tím, co bude následovat,“ poznamenal odborník. V rámci uvolňování prostředků na boj s dopady pandemie poskytla Unie balík finanční pomoci regionu, Komise pak například rozvolnila pravidla pro export zdravotnických pomůcek. Dlouhodobý problém však podle Bilčíka představuje unijní komunikace o poskytnuté pomoci a přínosech EU celkově. Evropská diplomacie by se dle jeho slov měla mnohem častěji dostávat do západobalkánského veřejného prostoru.

Ahead of video meeting of #EU & #WesternBalkans leaders on 6 May, @EU_Commission is today putting forward its contribution, focusing on on tackling #COVIDー19 and post-pandemic recovery. https://t.co/rK7u5B30EZ

— Oliver Varhelyi (@OliverVarhelyi) April 29, 2020

„Zásadní je, aby si EU získala větší důvěru, a také přesvědčit naše partnery, že strategická investice do evropského projektu se jim z dlouhodobého hlediska vyplatí,“ řekl Bilčík. Podstatné podle něj je, aby Unie už neměnila nastavenou cestu, pravidla a své přesvědčení, že rozšíření je jediná cesta. „Musíme v tom být absolutně uvěřitelní. Myslím, že bychom to mohli zvládnout,“ uzavřel europoslanec.

2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky