Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Ochrana životního prostředí se stala tématem nejen pro evropské instituce, ale také pro samotné Evropany. Češi přitom nebyli výjimkou, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění.
Češi se obávají klimatických změn a podporují uhlíkovou neutralitu
Evropská unie mezitím tlačila na to, aby se ambiciózní závazky v podobě cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050, na čemž se shodli premiéři EU již v prosinci 2018, dostala do unijní legislativy. Návrh tzv. klimatického zákona Evropská komise zveřejnila v březnu. Otevřela se také debata o úpravě cílů pro snižování emisí do roku 2030.
Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek
Evropu pak ale zasáhla pandemie nového koronaviru. Některé členské státy proto začaly zpochybňovat evropskou klimatickou politiku s tím, že EU by se měla soustředit především na boj proti pandemii. Mezi nimi byla i Česká republika. Na druhou stranu, premiér Andrej Babiš pak zvedl ruku pro závěry Evropské rady, ve kterých se lídři EU vyslovili pro prosazování ambiciózní evropské klimatické politiky pandemii navzdory.
Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU
Unie rýsuje nový Marshallův plán. Klíčovou roli má hrát „Green Deal“, který ale český premiér odmítá
V ČR se pak naplno rozjela diskuse o tom, jak proměnit místní energetiku a zbavit se závislosti na uhlí. Vláda tehdy jasně uvedla, že novou energii by mělo ČR dodávat jádro.
Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie
Výběr energetického mixu je sice plně v rukou členských států, mohou tak svou energetiku postavět na čem chtějí, musí ale plnit cíle pro snižování emisí. Zároveň, pokud se země EU rozhodnou nahradit špinavé zdroje energie těmi čistšími, mohou na to čerpat podporu z evropských fondů. Proměnu evropských špinavých regionů má podpořit dokonce nově vzniklý fond, Fond pro spravedlivou transformaci, ze kterého může ČR získat 40 miliard korun.
Premiéři EU seškrtali finance pro uhelné regiony. ČR by měla na transformaci získat „jen“ 40 miliard
Podzim 2020 opět rozproudil debatu o snižování emisí do roku 2030. Zatímco stávající evropský cíl počítal se 40% snížení oproti roku 1990, podle Evropské komise by se měl tento cíl zvýšit na alespoň 55 %. Jedině tak totiž Evropa dosáhne klimatické neutrality do roku 2050. Europoslanci mezitím apelovali na ještě vyšší cíl.
Návrh Evropské komise na zvýšení klimatických ambic se nejprve dočkal ostré reakce ze strany ČR, která jej označila za nereálný. Premiér Andrej Babiš se ale nakonec rozhodl cíl podpořit, stanovil však několik podmínek.
Podle vlády je 55% snížení emisí do roku 2030 pro ČR nereálné. Nová studie tvrdí opak
Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky
V prosinci 2020 se lídři EU dohodli na tom, že EU do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. České podmínky se na úrovni Evropské rady podařilo prosadit. Stěžejním bodem bylo uznání plynu jako přechodové technologie, která je pro ČR z hlediska dosažení klimatické neutrality nezbytná. ČR si také vyžádala příslib navýšení Modernizačního fondu, který by měl v následujících deseti letech financovat v ČR například výstavbu obnovitelných zdrojů.
Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu
Přejde ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování
Při diskusích o novém českém energetickém mixu se do popředí debat dostalo nejen jádro a plyn, ale také obnovitelné zdroje energie. V těch ČR i nadále zaostává. Stejně tak se drží zatím pozadu v tzv. komunitní energetice, která nabírá na síle například v Německu nebo Rakousku.
Cesta k obnově ekonomiky vede podle Komise skrze obnovitelné zdroje. Jde Česko správnou cestou?
Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku
Svou nenahraditelnou roli na poli snižování emisí uhlíku mají také úspory energií, resp. energetická účinnost. Evropská unie si to uvědomuje a chce se zaměřit zejména na snižování spotřeby energie v budovách. Pro ČR to může představovat velkou příležitost.
Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů
Skloňovaným pojmem se stal s ohledem na klimatickou a energetickou politiku EU vodík. Evropská komise zveřejnila v létě vodíkovou strategii, na kterých by měl kontinent v následujících letech pracovat. Potenciál vidí ve vodíkových technologiích i ČR.
Evropská strategie k vodíku: Velké ambice a spousta práce
Jak snížit emise a zajistit energii? Evropa sází na vodík, je to příležitost i pro ČR
Další důležitou kartou, kterou Evropská unie drží v rukávu, je oběhová ekonomika. Lepší nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku má EU pomoci jak se snížením emisí, tak i se zlepšením kvality životního prostředí.
Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality
Klimatická politika EU se pak promítla i v dalších evropských agendách. Je plně provázaná s evropským rozpočtem, který bude od roku 2021 vynakládán v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody. EU se také zavázala k tomu, že 30 procent rozpočtu přímo využije na ochranu klimatu. Klima se tak stává integrální součástí celé řady evropských politik, včetně regionální agendy či zemědělství.
Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?
Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise
Zemědělská politika EU má být zelenější. V čem spočívají tzv. ekoschémata?