Vicepremier a ministr průmyslu, obchodu a dopravy @KarelHavlicek_ "Je to poctivě připravený plán, není to lití do betonu, investujeme do chytrých řešení a technologií. Chceme být zemí založenou na inovacích." pic.twitter.com/TL8aY9THkI
— MPO ČR (@mpo_tweetuje) April 15, 2021
Přetrvávající kritika
S většinou problematických bodů plánu se podle generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtové podařilo vypořádat. Přesto je podle ní důležité, jakou roli bude v NPO obnovy mít veřejný sektor. Chybí k tomu podle ní vyčíslení, ale podle odhadu svazu to bude méně než 20 procent. Největším nedostatkem jsou podle Kuchtové chybějící prostředky na enviromentální transformaci zpracovatelského průmyslu. „Počítá se s tím, že by to šlo z Modernizačního fondu. Tam ale je na tuto oblast podle našich informací pouze 20,5 miliardy korun a náklady, které budou firmy mít, jsou ve stovkách miliard,“ uvedla. Podle Kuchtové se dále hovořilo v souvislosti s Národním plánem obnovy o zřízení řídicího výboru, kde svaz chce, aby byli zastoupeni představitelé zaměstnavatelů a sociálních partnerů.Národní plán obnovy je „podpultové zboží“. Podniky i organizace chtějí větší slovo, čas ale dochází„Dlouhodobě požadujeme tzv. matici. To znamená, že chceme v celém objemu prostředků vidět, kam směřují,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Nelze podle něj peníze z NPO jen rozdělit, ale hlavní bude je dobře zacílit. Zejména pak v souvislosti s unijním cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) budou náklady na dosažení zeleného cíle začínat pravděpodobně na deseti bilionech korun. „To je částka, která odpovídá přibližně sedmi plným státním rozpočtům a máme 29 let do konce tohoto období. I kdybychom každý rok dávali půlku, už jsme na 14 letech potřeby a to znamená, že nebudeme mít investice na nic jiného,“ uvedl.
Evropa se vydává z krize po zelené cestě. Tuzemsko táhne s sebou
Plán se během roku možná ještě změní
NPO má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. ČR by z něj podle ministerstva průmyslu mohla získat 172 miliard korun a dále bude moci čerpat půjčky až do zhruba 405 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Jde o infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. S podporou se počítá i na zdravotní prevenci. Plán je nyní podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvany Jirotkové do 23. dubna v meziresortním připomínkovém řízení. Následně ho dostane k projednání vláda. Havlíček v pondělí uvedl, že by chtěl, aby se na zasedání kabinetu dostal ještě v dubnu. Po schválení vládou bude plán odeslán Evropské komisi, která má dva měsíce na vypořádání a poté ho předá Radě Evropské unie. Konečné schválení by se podle Jirotkové mělo uskutečnit pravděpodobně v srpnu. Doplnila, že přestože je plán závazný, v horizontu jednoho roku bude možná jeho revize.Podcast: Národní plán obnovy jde do finále. Jak chce ČR využít peníze z fondu obnovy?
