Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se Evropská unie a její členské státy, včetně Visegrádské čtyřky, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region? Dosud nejambicióznější legislativní balíček týkající se klimatu a energetiky –
Fit for 55 – může Visegrád potrápit, díky inovativnímu prostředí a dobře zacíleným investicím se však může stát i velkou příležitostí. Myslí si to
Michal Kiča, státní tajemník slovenského ministerstva životního prostředí.
„Visegrádská čtyřka má potenciál stát se zeleným srdcem Evropy, pokud správně zhodnotí možné dopady zelené tranzice na společnost a průmysl. Nejen na Slovensku, ale v celém Visegrádu bude otázkou, jak nastavit strukturální reformy, které budou pro všechny férové,“ prohlásil Kiča při příležitosti letošního Pražského evropského summitu (Prague European Summit).
Společnou výzvou je zejména pro Česko a Polsko odchod od uhlí a dekarbonizace energetiky. Vyšší cíle podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, které Evropská komise v rámci Fit for 55 navrhuje, mohou představovat problém především pro Polsko. Jeho stávající cíl pro rok 2030 Evropská komise již dříve
označila za nepříliš ambiciózní.
Komise chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 40 procent. Co to znamená pro Česko?
Vyrovnanost energetického mixu a trhu je klíčová zejména pro průmysl, ale i pro domácnosti, ceny energií a energetická bezpečnost jdou totiž ruku v ruce. Pro střední Evropu je tak klíčový rozvoj nejen obnovitelných, ale i jaderných zdrojů. Příkladem jsou slovenské Mochovce, maďarský Paks II nebo české plány na výstavbu dalších bloků v Dukovanech.
Významnou roli při dekarbonizace může sehrát výzkum a rozvoj nových technologií, které mohou celou transformaci usnadnit. Jak dodala
Katja Meierová, saská ministryně spravedlnosti pro demokracii, Evropu a rovnost, výzkum a vývoj může být financován nejen z evropských projektů typu Horizon Europe, ale i v rámci meziregionální spolupráce.
Kompenzace pro zasažené části společnosti
Jak upozornili experti účastníci se Pražského evropského summitu, energetická transformace je i sociální otázkou. Nejde totiž pouze o dopady na jednotlivé státy, ale také o samotné občany. „Je třeba si říct, kdo ponese cenu za zelenou Unii,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce evropské
Aleš Chmelař.
Europoslanci se vyjádřili k novému klimatickému balíčku. Obávají se zdražení tepla a dopravy
V Evropě se již intenzivně diskutuje o tom, jak „odškodnit“ občany, na které transformace dopadne.
„Části společnosti, jež bude nejvíce zasažena, by měly být umožněny kompenzace,“ zdůraznil
Attila Steiner, maďarský státní tajemník pro rozvoj cirkulární ekonomiky, energetiky a klimatických politik.
Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55 již navrhla nový sociální fond, který by měl členským státům nabídnout prostředky pro uskutečnění spravedlivé dekarbonizace. Směřovat by do něj měla až čtvrtina výnosů z prodeje emisních povolenek v oblasti dopravy a vytápění, Evropská komise odhaduje, že y to mohlo být zhruba 70 miliard eur v letech 2025 až 2032. Státy by pak měly peníze směřovat právě do domácností a kompenzovat jim tak očekávané zdražování energií.
Komise představila klimatický balíček. Plánuje fond, který pomůže lidem vyrovnat se s náklady ozelenění
Sektor budov jako „Achillova pata“ Visegrádu
Společným problémem středoevropského regionu je nízká energetická účinnost budov. Příležitostí jsou proto jejich renovace, které mohou přispět ke snižování spotřeby energie a také k vytvoření nových pracovních míst. K tomu jsou však zapotřebí správně nastavené a zacílené investice.
„Investice do renovace budov jsou přínosné hned z více úhlů pohledu. Provoz budov má 36procentní podíl na tvorbě českých emisí a redukcí náročnosti budov můžeme naplnit tři čtvrtiny navýšeného klimatického cíle do roku 2030, ke kterému se Česko zavázalo. Investice do budov je ale zároveň bezpečná – zůstává v regionu, protože 98 procent práce, materiálů a technologií je domácích,“ vysvětlil
Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21 a expert na energetickou náročnost budov, jehož slova potvrdili i panelisté z politických řad v rámci diskuze na Pražském evropském summitu.
Unie posílá do Česka peníze na renovace nemocnic i škol, města i kraje si musí připravit projekty
Elektromobilita jako příležitost
Další návrh Evropské komise počítá se zákazem prodeje nových spalovacích motorů do roku 2035. Právě tento bod balíčku Fit for 55 je pro středoevropský automobilový průmysl jedním z nejpalčivějších.
„Nejen byznys, ale hlavně vláda by měla podpořit rozvoj elektromobility. Vlády by měly sdílet praktiky a plány pro e-mobilitu mezi sebou,“ podotkla Meierová, se kterou souhlasil i Steiner.
„Bude důležité, aby společnost měla přímou zkušenost s elektromobilitou, jako například v hromadné dopravě. Dalším klíčovým elementem jsou nabíjecí stanice a infrastruktura, která umožní hladký přechod na elektromobilitu společně s podpůrnými finančními schématy pro nejcitlivější část obyvatelstva,“ dodal Steiner.
Na českých silnicích by se v roce 2030 mohlo prohánět více než 200 tisíc elektromobilů
Co se týče dopravy, Evropská komise navrhla také zdanění leteckých paliv. Nakonec se však ukázalo, že unijní exekutiva zakomponovala do této části legislativy výjimku pro soukromé lety, což podle Chmelaře vysílá „špatný politický signál“.
