Covidem infikovaní čínští turisté přilétající do Evropy dali zavzpomínat na to, jak chaoticky vypadala evropská reakce na první vlny nákazy. Státy se teď sice na společných opatřeních domluvily, ta jsou ale nezávazná. Jinou otázkou je, jestli jsou restrikce vůbec potřeba.
Evropská unie se ve středu (4. ledna) nezávazně shodla, že po cestujících z Číny bude vyžadovat negativní test na COVID-19 ještě před odletem. Důvodem je astronomický počet nákaz v této asijské zemi –
předpokládá se až 800 milionů nakažených – a také fakt, že Peking zničehonic upustil od svých přísných kontrol a omezení, známých jako „zero-COVID“. Číňané se tak opět mohli vydat na cestu do Evropy, i když v omezené míře.
Co se dělo poté, začalo nepříjemně připomínat rok 2020. V Itálii
minulý týden zjistili, že v jednom letu z Číny do Milána bylo 52 % pasažérů nakažených covidem. Přestože státy EU byly doteď ve shodě, že
jakákoliv opatření vůči třetím zemím zavádějí společně, Itálie ve strachu z nových variant koronaviru začala od čínských cestujících vyžadovat negativní test. Později stejné restrikce zavedly i Španělsko a Francie.
Tyto země naléhaly na ostatní, aby je následovaly. To se povedlo, tedy alespoň částečně.
Podle eurokomisařky pro zdraví
Stelly Kyriakidesové se odborníci z národní a mezinárodní úrovně, kteří se v úterý (3. ledna) sešli v rámci Výboru EU pro zdravotní bezpečnost (
HSC), dohodli na tom, že je potřeba vyžadovat testy před odletem, stejně jako analyzovat odpadní vody na letištích a celkově důsledně monitorovat vývoj situace okolo covidu. Cílem je zajistit, že se v Evropě neobjeví nové varianty viru.
„Politickou zelenou“ pak toto rozhodnutí dostalo ve středu, a to na úrovni neformálního orgánu nazvaného
„integrovaná politická reakce na krizi“ (IPCR). Členské státy EU
se dohodly, že budou od všech cestujících z Číny bez ohledu na státní příslušnost vyžadovat předložení negativního testu na COVID-19, který by v době odletu neměl být starší než 48 hodin.
Podle dohody IPCR, v jehož čele nově sedí švédské předsednictví Rady EU, mají vnitrostátní orgány od turistů vyžadovat také plnění přísnějších hygienických podmínek, a to včetně nošení roušek nebo respirátorů. Doporučuje se také, aby se na letištích dělaly namátkové testy na covid. Je však nutné podotknout, že rozhodnutí je právně nezávazné a
má pouze formu doporučení, státy se tak mohou samy rozhodnout, jestli opatření zavedou.
Evropský postup následuje podobná opatření z více než tuctu zemí, včetně USA, Velké Británie, Indie, Austrálie nebo Japonska.
Evropa sundává roušky, na covid by ale ještě zapomínat neměla
Zdrženlivější úřady
Jedním z hlavních důvodů, proč jsou evropské státy takto opatrné, je to, že čínská čísla o nákaze
nejsou spolehlivá. Podle údajů poskytnutých Světové zdravotnické organizaci (WHO) zaznamenala Čína v týdnu od 26. prosince 242 úmrtí na COVID-19. Minulý měsíc však skupina odborníků z Velké Británie uvedla, že na tuto nemoc může v Číně denně umírat přibližně 9 000 lidí.
Přes tyto astronomické odhady však evropské zdravotní orgány nepovažovaly za pravděpodobné, že by měla čínská čísla zásadní dopad na situaci v Evropě. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v
prohlášení z 3. ledna uvedlo, že varianty viru, které cirkulují v Číně, se již v EU vyskytují, a proto nejsou „výzvou pro imunitní reakci“ občanů EU. Evropskou populaci podle ECDC chrání kolektivní imunita v kombinaci s relativně vysokou mírou proočkovanosti.
Z těchto důvodů
středisko považovalo „kontroly a cestovní opatření u cestujících z Číny za neopodstatněné“. Na politické úrovni se však rozhodlo jinak.
Čína hrozí odvetou
Pekingu se toto rozhodnutí nelíbí, i když zatím není jasné, jestli opatření skutečně zavede celá EU. Čínská vláda ještě před středeční dohodou varovala před blíže nespecifikovanými „protiopatřeními“.
„Důrazně se stavíme proti pokusům manipulovat s proticovidovými opatřeními pro politické účely a přijmeme protiopatření na základě principu reciprocity,“
uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí
Mao Ningová.
Jak píší evropská i
světová média, EU a Čína jsou tak na prahu politického sporu, který by se mohl ještě vyhrotit.
EU v tomto ohledu každopádně nastavila i druhou tvář, když Číně nabídla pomoc, a to včetně dodávek efektivních vakcín, které Evropě samotné pomohly se z krize dostat. Peking však
tuto nabídku odmítl s tím, že má vše pod kontrolou a jeho zásoby jsou dostatečné.
Situace však
podle odborníků rozhodně pod kontrolou není. Méně kvalitní čínské vakcíny, nízká míra proočkovanosti a strategie nulové tolerance, která bránila promořování, to všechno přináší rizika pro celý svět. V neděli 8. ledna mají navíc skončit čínská cestovní omezení.
Evropa musí podporovat inovace a spolupráci vědců, jedině tak může čelit zdravotním krizím, shodli se experti
