Západní společenství chce po Ukrajině důkaz, že je schopná fungovat jako demokratický stát i ve válce – příští rok by měla zorganizovat parlamentní a prezidentské volby. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj si myslí, že to půjde, ale na zabezpečení voleb požaduje po EU a USA finance. Je na to EU připravena? A jak se k věci staví Česko?
Již při volbách v roce 2019, kdy byl Volodymyr Zelenskyj zvolen do úřadu prezidenta Ukrajiny, se uvažovalo o tom, jakým způsobem budou úřady přistupovat k separatisty ovládaným územím na východě země. Problém to byl jak z technického hlediska, tedy jak zabezpečit volební místnosti, ale také z legitimního hlediska, tedy jestli jde vůbec garantovat, že volby nebudou zmanipulované separatisty.
Volby se
nakonec odehrály jen v těch částech Donbasu a Luhansku, které úřady dokázaly zabezpečit. Nakonec v nich vyhrál Zelenskyj, který později téhož roku rozpustil parlament, aby se mohly konat i volby parlamentní. Volby nakonec ovládla Zelenského strana Služebníci lidu a tamní poloprezidentský systém byl tak připraven na vládnutí.
Poslanci jsou
volení na pět let, podobně jako prezident. Pokud by tedy Ukrajina chtěla dodržet volební cyklus, příští rok by se měly konvat volby jak prezidentské, tak i parlamentní. Rusko ale nadále bombarduje ukrajinské území a uspořádání voleb se tak komplikuje.
Zelenskyj chce ukázat Evropské unii i NATO, že Ukrajině záleží na demokratickém procesu, a že do jejich struktur tato východoevropská země patří. Proto je připraven uspořádat volby Putinově agresi navzdory. Minulý týden ale
řekl, že s volbami budou muset Ukrajině pomoci EU i USA.
Zelenskyj: Nebudu pořádat volby na dluh
Podle svého vyjádření o tom Zelenskyj hovořil i s americkým senátorem, republikánem
Lindsay Grahamem, při jeho návštěvě Kyjeva. Právě on měl po Zelenském uspořádání voleb požadovat. „Řekl jsem mu: jen pokud nám Spojené státy a Evropa poskytnou finanční podporu… Omlouvám se, ale nebudu pořádat volby na dluh, nebudu brát peníze ze zbraní a dávat je do voleb. Ale když mi dáte tuto finanční podporu a pokud si poslanci uvědomí, že to musíme udělat, pak rychle změníme legislativu,“ popsal jednání Zelenskyj
v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Natalijí Mosejčuk.
Změnou zákona myslel Zelenskyj stanné právo, které je v současnosti kvůli válce na Ukrajině zavedené, a které pořádání voleb aktivně brání. Nicméně z ukrajinského parlamentu podle amerického serveru Newsweek zaznívá, že změna stanného práva nebude možná. A podle předsedy zahraničního výboru ukrajinského parlamentu
Oleksandra Merežka je problémů celá řada. „V podmínkách probíhajících bojů je nemožné zaručit bezpečnost během hlasování. Rovněž více než 5 milionů Ukrajinců je v zahraničí a bylo by obtížné mezi nimi zorganizovat hlasování,“
řekl poslanec pro americký server.
I proto server EURACTIV.cz zjišťoval, jak mohou Evropská unie a Česko Ukrajině pomoci. Mluvčí Evropské komise pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku
Peter Stano redakci řekl, že Ukrajina zatím instituci v této věci nekontaktovala.
„Jelikož žádné rozhodnutí o volbách zatím nepadlo, je těžké odpovědět na hypotetický dotaz. EU už teď poskytuje Ukrajině bezprecedentní pomoc – politickou, finanční, ekonomickou, humanitární i vojenskou. Obecně je uspořádání voleb věcí země, kde se konají. Pokud se Ukrajina obrátí na EU s konkrétní žádostí, EU se jí bude seriózně zaobírat,“ upřesnil Stano.
Ukrajina s EU zahájí „diplomatickou protiofenzívu“. Ve světě chtějí prosadit ukrajinský mírový plán
Česko zatím oficiální žádost neobdrželo
Mluvčí ministerstva zahraničí
Daniel Drake redakci dodal, že ani Česko neeviduje žádost Ukrajiny ohledně zabezpečení voleb. „Organizace voleb v podmínkách válečné agrese Ruska proti Ukrajině se řídí ukrajinskými zákony a jakkoli může být složitá, věříme, že se je v příštím roce podaří uspořádat. Česko je připraveno v tomto Ukrajinu podpořit, o přesné podobě této pomoci má smysl mluvit až na základě konkrétní žádosti ukrajinské strany,“ sdělil Drake.
Ministr vnitra
Vít Rakušan (STAN), který má v gesci kromě jiného i uprchlickou tématiku, redakci napsal, že organizace voleb bude pro Ukrajinu nelehkou výzvou. „Jsme proto připravení pomoci. V tuto chvíli je však předčasné mluvit o její konkrétní podobě, všechno bude závislé na žádosti ukrajinské strany,“ dodal Rakušan.
Expert: Bez voleb může legitimita Zelenského upadat
Kromě uprchlíků, kteří jsou různě roztroušení po Evropě, budou problémem i vnitřní přesídlenci v rámci Ukrajiny. Těch je
podle OSN více než pět milionů. Při připočtení uprchlíků, kteří se dostali za hranice země, je číslo vyšší než 11 milionů lidí, kteří opustili svůj domov. Téměř 18 milionů lidí je odkázáno na nějakou formu humanitární pomoci.
Podle volebního experta slovenského Denníku N
Daniela Kerekese bude problémem hlavně ve vztahu k okupovaným územím aktuální zákonná úprava, která výrazně komplikuje změnu trvalého bydliště. To znamená, že mnoho vnitřních uprchlíků musí složitě žádat o povolení hlasovat.
„S tím souvisí jiný problém – chudoba. Někteří vnitřní přesídlenci žijící v nějakých utečeneckých zařízeních bez práce a s dětmi a reálně nemají peníze na autobus, aby jeli vybavovat povolení někam do okresního města,“ popsal Kerekes na dotaz redakce. Myslí si, že by stačilo, pokud by se vnitřní uprchlíci registrovali. Umožňuje to centrální registr voličů, který má Ukrajina – na rozdíl od Česka – zavedený. „Tím pádem, přepis voliče z místa A do místa B není vůbec komplikovaný,“ dodal.
Podle něj je ale reálné, že volby budou moci proběhnout. „Ukrajina s tím už má nějaké zkušenosti. Za pomoci EU a USA se to zvládne. Bude to náročné, bude to mít mnoho nedostatků, ale reálné to je,“ řekl Kerekes s tím, že na okupovaných územích sice volební právo přiznané bude, ale nebude vykonatelné.
I Kerekes však upozorňuje, že pokud bude válka trvat dlouho a nebudou se konat žádné volby, legitimita Zelenského a jeho vlády bude rychle upadat. Jak mluvčí ministerstva zahraničí Drake, tak i ministr vnitra Rakušan však upozorňují, že aktuální ukrajinská vláda má plnohodnotný mandát. „Vzhledem k tomu, že prezidenta Zelenského i současný parlament zvolili občané Ukrajiny v demokratických a svobodných volbách, neexistuje jediný důvod, proč by ČR neměla uznávat jejich legitimitu,“ dodal Rakušan.
Ukrajinský poslanec Merežko pro americký Newsweek ale dodal, že kdyby aktuálně byly v zemi volby, mohlo by to vyslat vzhledem k okupaci a finanční náročnosti špatný signál. „Pro zajímavost, přes druhou světovou válku ve Spojeném království žádné volby nebyly,“ upozornil ukrajinský zákonodárce.
