V zemědělském výboru Evropského parlamentu nemá ČR své zástupce. Kdo se tedy bije za české agrárníky a jaký je současný stav jednání?Jednání o podobě budoucí společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 jsou v plném proudu. Prosazování zájmů českých agrárníků v Evropském parlamentu (EP) je ale o to složitější, vzhledem k tomu, že ČR momentálně nemá žádného svého zástupce ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Výjimkou je
Stanislav Polčák (STAN, EPP), který byl v první polovině volebního období (červenec 2014 – leden 2017) v tomto výboru náhradníkem.
Projednávání podoby budoucí SZP je momentálně ve fázi předkládání pozměňovacích návrhů a přípravy kompromisů k návrhům Evropské komise (EK), které
předložila na počátku června letošního roku. Není zatím jasné, zda se EP v současném složení podaří schválit finální podobu nebo tento úkol bude muset kvůli květnovým volbám přenechat až novému složení. Někteří odhadují, že hlasování o finální podobě nové legislativy nebude dříve než v říjnu 2019.
Pokud by tomu tak bylo, Česko by již ve výboru AGRI mohlo mít své zástupce. O členství totiž chce usilovat, budou-li zvoleny, například europoslankyně
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) nebo
Olga Sehnalová (ČSSD, S&D). Obě to uvedly v nedávných rozhovorech pro EURACTIV.cz.
https://update-eu.cz/embed]/
Prosazování českých zemědělských zájmů v EP
Podle europoslankyně Šojdrové je při debatě o budoucí SZP v zemědělském výboru znát, že Česko tam nemá svého zástupce. „Musíme proto podávat pozměňovací návrhy prostřednictvím zástupců jiných zemí,“ přiznala s odkazem na svého rumunského kolegu, který je ochoten podávat návrhy za Česko.
„Získala jsem řadu pozměňovacích návrhů od Agrárního a potravinářského konsorcia, které zastřešuje podnikatele v zemědělství. Diskutujeme o jejich podobě,“ zmínila Šojdrová. Pozměňovací návrhy zahrnující českou pozici se týkají zejména otázky zastropování, definice aktivního zemědělce, podpory mladých zemědělců nebo citlivých komodit, uvedla europoslankyně.
Michaela Šojdrová: Výzvou pro Evropskou unii je nezklamat své občany
Konsorcium nevládních organizací a zemědělských a potravinářských podniků bylo založeno Agrární komorou ČR (AK ČR) společně s dalšími nevládními organizacemi z České republiky a Slovenska pro projednávání reformy SZP po roce 2020. Ani Slovensko nemá ve výboru AGRI svého zástupce.
„V rámci tohoto Konsorcia byla vypracována společná pozice, která je v závislosti na aktuálním stavu legislativního procesu dále aktualizována a prosazována,“ upřesnil mluvčí AK ČR
Jiří Felčárek.
Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy
Český europoslanec
Pavel Telička (ALDE) rovněž jedná s řadou českých i zahraničních farmářských a potravinářských organizací.
„Jen k nové legislativě na dalších šest let jsem v Praze zorganizoval dva kulaté stoly za účasti zástupců soukromých zemědělců, Zemědělského svazu, Agrární komory, konsorcia zemědělských podniků a ministerstva zemědělství. Úzkou vazbu mám také na stálé zastoupení ČR při EU,“ uvedl europoslanec.
Podle něj ale absence českého zástupce v agrárním výboru není „zásadní problém“. „Znám řadu europoslanců, kteří ve svých výborech zrovna nehýří aktivitou, a tudíž těžko něco ovlivní,“ upřesnil místopředseda EP.
Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci
Přestože ani Telička není členem či náhradníkem ve výboru AGRI, zajistil podle svých slov „předložení desítek nebo snad již i více pozměňovacích návrhů k navrženým předpisům“, zejména k podobě SZP na dalších šest let po roce 2020. I jemu v tom pomáhají kolegové z jiných zemí.
„Některé návrhy moji kolegové převzali bez úprav, některé jejich jsem v rámci jednání s nimi pozměnil. Pak jsem příslušné návrhy spolupodepsal,“ uvedl redakci EURACTIV.cz. Příkladem je jeho pozměňovací návrh k otázce zastropování přímých plateb, který podal prostřednictvím německé europoslankyně a členky výboru AGRI.
„Hlavním cílem mého pozměňovacího návrhu je mít ve hře text, který zohledňuje strukturu českého zemědělství, ve kterém převažují velké podniky. Tento text pak může společně s dalšími sloužit jako stavební kámen pro kompromisní návrh. Bez takového návrhu by byl kompromis asi mnohem více vzdálen našim reálným potřebám,“ rozvedl svou snahu Telička.
Europarlament je v otázce zastropování rozdělený
Čeští agrárníci odmítají Komisí navržené zastropování dotací pro zemědělský podnik. „V kontextu České republiky by došlo k zastropování dotací pro zemědělský podnik, který hospodaří na více než 350 hektarech. Přitom podniky s 350 a více hektary v České republice produkují drtivou většinu produkce mléka, prasat a některých speciálních rostlinných komodit jako jsou brambory, cukrová řepa nebo chmel,“ vysvětlil Felčárek.
Návrh zprávy parlamentní zpravodajky
Ester Gerranz Garcíové k budoucí SZP obsahuje podle Felčárka pro zastropování flexibilní stropy s možností navýšení až na 2 miliony euro (v návrhu EK je 100 tisíc), což lze považovat za určitý posun.
„Stále je zde argument poměrně značné administrativní náročnosti výpočtu, koho se stropy týkají, zda se týkají podniku (IČO), nebo takzvaného ‚konečného uživatele výhod‘,“ uvedl zástupce AK ČR.
Podle Teličky je EP v otázce zastropování přímých plateb rozdělený, a není tedy možné předpovědět, jakého kompromisu se nakonec v této věci dosáhne. Jednotnou pozici v tom nemá ani frakce ALDE, k níž europoslanec patří. „Předběžná pozice (ALDE) je proti zastropování,“ upřesnil.
Zastropování není opatřením proti velkým zemědělcům, ale podporou venkova
Šojdrová osobně nechce dělit podniky na velké, malé nebo střední, ale usiluje o podporu konkurenceschopnosti českých zemědělců. Upřednostňuje tlak na zdravou, ekologickou produkci a prospěch spotřebitelů a České republiky jako celku.
„Samozřejmě menší zemědělští podnikatelé potřebují více zohlednit podporu, aby byly konkurenceschopní. Ale na druhou stranu jsou tu velcí zemědělci, kteří pomáhají zajišťovat soběstačnost v produkci potravin,“ upřesnila europoslankyně.
Nad definicí skutečného zemědělce se europoslanci také neshodnou
Další pozměňovací návrh europoslance Teličky se týkal takzvaného aktivního zemědělce, jehož povinná definice byla od letošního roku zrušena. Návrh EK ovšem počítá se zavedením obdobného opatření, tzv. skutečného zemědělce, byť na dobrovolné bázi. Česko tento návrh
příliš nepodporuje.
„Jde mi o to, abychom měli funkční legislativu, která zbytečně nezatěžuje farmáře, ale také zajišťuje podporu těch, pro které je farmařina podstatnou náplní jejich aktivit zajišťujících příjem a obživu,“ dodal europoslanec Telička.
Čeští zemědělci by se měli naučit plodiny i zpracovávat, říká eurokomisař Hogan
Podle Felčárka z AK ČR jsou europoslanci v otázce zavedení jednotné definice zemědělce rovněž rozděleni.
„V pozměňovacích návrzích od europoslanců se objevily různé minimální prahy příjmů ze zemědělské prvovýroby, minimální poměry příjmů ze zemědělství vůči ostatním příjmům nebo faktické omezení podpor jen pro fyzické, nikoli právnické osoby,“ uvedl s tím, že problém leží ve skutečnosti, že řada europoslanců vnímá zemědělskou politiku optikou země, ze které pochází. Jenže struktura včetně struktury velikostní a majetkové se napříč členskými státy značně liší.
„Podniky právnických osob v České republice z historických důvodů obhospodařují většinu zemědělské půdy, přičemž ti, kteří jim poskytli kapitál a výrobní prostředky, dnes v zemědělství často nepůsobí a mají často své běžné zaměstnání,“ upřesnil Felčárek.
Zastavení podpor pro tyto podniky má podle něj stejnou logiku jako zastavení investičních pobídek nebo daňových úlev pro automobilky nebo technologické společnosti, a to jen proto, že vlastníci akcií mají i jiný zdroj příjmů.
Více úkolů, méně peněz
Kromě zastropování dotací a zavedení definice skutečného zemědělce se čeští agrárníci obávají také krácení rozpočtu pro zemědělství po roce 2020.
„Evropská komise žádá po zemědělcích po roce 2020 daleko více, přičemž jim na to hodlá dát méně peněz,“ vysvětlil důvod pozice Felčárek. Příčinou snížení financí je zejména odchod Spojeného království z EU, a tedy
výpadek britského příspěvku do společného unijního rozpočtu. Jenže náklady zemědělců rostou, ceny většiny zemědělských komodit stagnují a životní prostředí si s ohledem na klimatickou změnu, ochranu půdy a biologické rozmanitosti žádá větší pozornost společnosti, a tím i vyšší finanční podporu.
Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci
Další českou prioritou jsou citlivé komodity. Snahou AK ČR je umožnit členským státům, aby z obálky přímých plateb, ze které jde obvykle nejvyšší podíl na takzvané platby na plochu, bylo možné alespoň 20 % vyplatit na takzvané vázané podpory. „Zkrátka, aby zemědělci byli motivováni namísto obilí a řepky pěstovat ovoce, zeleninu, chmel, cukrovou řepu, brambory nebo vinnou révu,“ vysvětlil zástupce AK ČR.
Dodal, že tyto priority se AK ČR snažila vysvětlit českým a slovenským europoslancům. Ti zatím měli možnost hlasovat v rámci pléna o tzv. Sdělení Evropské komise a v rámci zprávy EP k návrhu legislativních aktů podávat prostřednictvím členů zemědělského výboru pozměňovací návrhy zpravodajce nařízení ke strategickým plánům SZP.
„V rámci těchto pozměňovacích návrhů se nám podařilo získat podporu pro dobrovolné zastropování, ke kterému se přiklání řada europoslanců v rámci zemědělského výboru i mimo něj,“ řekl redakci Felčárek. Podle něj odmítá zastropování i drtivá většina členských států, jejichž zástupci jednají v Radě EU, včetně Rumunska, které bude Radě
předsedat od nového roku.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise. 
