Politika / Aktuálně v EU / Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Velké podniky by dostávaly maximálně 100 tisíc eur

Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Velké podniky by dostávaly maximálně 100 tisíc eur

Obrázek dočasně nedostupný
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise. Čeští zemědělci si tak oproti minulému období pravděpodobně mírně pohorší. V nynějším sedmiletém období 2014 – 2020 by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci. Více >>>>Celkově by podle dnešního návrhu mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.

Česko se zastropování brání

Návrh mimo jiné předpokládá, že přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Toto takzvané zastropování plateb Česko již dlouhodobě odmítá, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy.
Agrární komora: Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt.
Jak si čeští zemědělci představují budoucnost zemědělské politiky? Zhlédněte video >>>>Stanovení limitů plateb pro velké farmy nechce ani Agrární komora ČR. „Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt, které by v nejtvrdší podobě znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob,“ sdělil dnes ČTK mluvčí agrární komory Jiří Felčárek. Příznivou zprávou však podle něj je, že peníze, o které by přišly farmy kvůli stanovení stropu, zůstanou v platbách pro jednotlivé členské země. Mohly by je tak využít například na investice. Povinné zastropování naopak již dlouhodobě prosazuje Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která v něm vidí záchranu českého venkova.Čtěte komentář ASZ: Zastropování není opatřením proti velkým zemědělcům, ale podporou venkova >>>>České ministerstvo by chtělo mít zastropování dobrovolné. „Také se budeme pečlivě věnovat otázce odpočtu mzdových nákladů pro eliminaci negativních dopadů zastropování na podniky, jenž svým charakterem výroby vytvářejí a udržují zaměstnanost,“ uvedlo.
Ministerstvo zemědělství: Nařízení, které předložila Komise, přinesou vyšší administrativní zátěž.

Pochybnosti přetrvávají

Ministerstvo upozornilo, že jde o prvotní návrh, který se ještě může změnit. „V tomto kontextu je potřeba upozornit na aktivity některých členských zemí vedených Francií, které bezprostředně na zveřejněné návrhy reagovaly přípravou memoranda, v němž nesouhlasí s krácením rozpočtu a žádají zachování stávající úrovně,“ uvedl úřad. Ministerstvo tento postoj sdílí. „Nařízení, které předložila Komise, přinesou vyšší administrativní zátěž. Stále přetrvávají pochybnosti ohledně zjednodušení auditního a kontrolního systému. Ministerstvo proto bude usilovat o reálné a viditelné zjednodušení podmínek,“ uvedl úřad.
Eurokomisař Katainen: V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky.
Dnešní návrhy mají podle Komise zajistit, aby společná politika podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dávají rovněž členským státům více flexibility a odpovědnosti. „Tyto solidní návrhy přispějí ke konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a zároveň posílí jeho udržitelnost. V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky,“ uvedl místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.