Východní pohraniční regiony Evropské unie potřebují cílenější podporu, která propojí bezpečnostní opatření s investicemi do infrastruktury, podnikání a veřejných služeb. Upozorňuje na to Evropský parlament, který požaduje, aby se specifické potřeby těchto oblastí promítly do příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034.
Východní pohraniční regiony Evropské unie čelí důsledkům ruské agrese proti Ukrajině, rostoucím bezpečnostním hrozbám i hospodářským problémům. Potřebují proto silnější podporu v rámci kohezní politiky, uvádí Evropský parlament v rezoluci, kterou přijal ve čtvrtek.
Poslanci požadují dodatečné finanční prostředky pro regiony na východních hranicích EU. Navrhují také zvláštní mechanismus spolufinancování projektů v oblastech, které nesou specifické náklady spojené se svou geopolitickou polohou.
Bezpečnostní i ekonomické problémy
Důsledky ruské války proti Ukrajině pociťují regiony v devíti členských státech EU sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. Patří mezi ně Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
Vedle hybridních a kybernetických hrozeb se tyto oblasti potýkají s narušením obchodních vztahů, nižšími investicemi, úbytkem obyvatel a nedostatkem pracovní síly. V některých regionech vedlo omezení přeshraničních vazeb také k poklesu hospodářské aktivity a turistického ruchu.
Evropská komise už v únoru 2026 představila strategii na podporu východních regionů, která se zaměřuje na pět oblastí: bezpečnost a odolnost, hospodářský rozvoj, využití místních předností, dopravní a digitální propojení a podporu obyvatel.
Dokument zdůrazňuje, že bezpečnost celé Unie souvisí s odolností a stabilitou těchto oblastí. Jejich problémy proto nelze chápat pouze jako záležitost jednotlivých členských států.
Parlament požaduje víc peněz pro východní regiony
Poslanci v rezoluci vyzývají Komisi a členské státy, aby východním regionům prostřednictvím národních a regionálních plánů partnerství na období 2028–2034 umožnily investovat do oblastí, na které se kohezní politika běžně nevztahuje, jako je zdravotnictví, silniční síť, energetika, udržitelná námořní a digitální infrastruktura, civilní připravenost nebo odolnost.
Parlament požaduje rovněž posílení přeshraniční spolupráce. V rámci programu Interreg chce vyčlenit zvláštní objem prostředků, který by kompenzoval výpadek 150 milionů eur způsobený pozastavením spolupráce s Ruskem a Běloruskem.
Dále poslanci navrhují, aby míra spolufinancování projektů ze strany EU ve východních regionech mohla dosáhnout až 95 %, případně 100 % u projektů klíčových pro bezpečnost, odolnost či kritickou infrastrukturu.
„Nedávné ruské útoky drony a raketami v blízkosti hranic EU, doprovázené sabotážemi, kybernetickými útoky a dalšími hybridními hrozbami, ukazují, jak dramaticky se tamní realita změnila. Evropa nemůže po těchto regionech žádat, aby nesly toto břemeno, aniž by jim poskytla prostředky k reakci,“ uvedl dříve k návrhu zpravodaj Jacek Protas z frakce EPP.
„Nadcházející dlouhodobý rozpočet EU musí tuto novou skutečnost zohlednit a zahrnovat cílené financování pro východní pohraniční oblasti, které posílí jejich odolnost, přiláká investice a zajistí jejich ekonomickou budoucnost,“ dodal.
Nový rozpočet může oslabit roli regionů
EU v současné době připravuje nový sedmiletý rozpočet. Evropská komise v něm chce změnit způsob, jakým se evropské prostředky plánují a rozdělují.
Klíčovým prvkem návrhu jsou národní a regionální partnerské plány, které mají spojit dosud oddělené oblasti financování, včetně politiky soudržnosti, zemědělských dotací a sociálních programů. Větší roli při přípravě a provádění těchto plánů by měly získat členské státy.
Podle regionálních představitelů však takové uspořádání přináší riziko, že se rozhodování přesune od regionů k národním vládám. Pokud budou různé politiky soutěžit o prostředky v rámci společného finančního balíku, nemusí být navíc předem jasné, kolik peněz zůstane na regionální rozvoj.