Ursula von der Leyen ve čtvrtek (25. července) zaslala členským státům dopis, v němž je požádala, aby jí navrhly své kandidáty do nové Evropské komise. Čas sice mají až do konce srpna, podle zdrojů obeznámených s vyjednáváním by se ale již v polovině srpna mohly odehrát první rozhovory von der Leyen s kandidáty.
Při sestavování nové Evropské komise musí von der Leyen zohlednit genderovou rovnováhu, politickou příslušnost a geografickou rovnováhu. Zatímco při sestavování prvního týmu v roce 2019 se to von der Leyen povedlo, tentokrát to zřejmě nebude tak jednoduché.
Genderová (ne)vyváženost
Stejně jako ve svém prvním funkčním období požádala von der Leyen členské státy, aby navrhly muže a ženu, a usnadnily tak dosažení genderové vyváženosti. Celkem bude hlava Komise vybírat 26 komisařů a komisařek.
Úřad vlády dostal dopis, kde von der Leyen žádá o dva kandidáty do Komise
„Chci vybrat ty nejlepší, kteří sdílejí evropský závazek, a co se týče počtu, bude mezi muži a ženami rovnováha,“ řekla von der Leyen novinářům ve Štrasburku minulý týden.
Jenže utvořit genderově vyvážený tým nebude jednoduché. V posledních týdnech některé země už zveřejnily jména svých kandidátů. Česko, Finsko, Lotyšsko, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko však předložily pouze jedno jméno, a většinou mužské.
Mnoho potenciálních jmen, která v současné době kolují v éteru, jsou až na několik výjimek muži. Vyplývá to ze zjištění serveru Euractiv.
„Podle smluv musí členské státy poskytnout jméno – tedy jedno, nikoliv dvě,“ řekl Euractivu diplomat z členského státu, který hodlá navrhnout jednoho kandidáta.„Buďte si jisti, že někteří se rozhodnou neposlat dva kandidáty. Mohou se pro to rozhodnout vědomě a v souladu s tím, co pro ně má z politického hlediska smysl na domácí úrovni,“ dodal.
Faktor dva: politická příslušnost
Pokud jde o stranickou příslušnost budoucích nominantů, již nyní je jasné, že výrazně převažují kandidáti z Evropské lidové strany (EPP). Je pravděpodobné, že se bude jednat o dosud nejvíce obsazenou Komisi z řad lidovců.
Řada kandidátů také naráží na domácí překážky. Příkladem je situace v Litvě nebo Lucembursku.
Šéf EPP Manfred Weber veřejně podpořil litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise do funkce příštího komisaře. Landsbergis však nemá nominaci jistou – v cestě mu může stát jeho dlouhodobý spor s prezidentem Gitanasem Nausědou.
U dosluhujícího lucemburského komisaře pro zaměstnanost Nicolase Schmita je naopak problémem fakt, že lucemburská konzervativní vláda chce na post komisaře vyslat Christopha Hansena z EPP, a ne socialistu Schmita.
Schmit by byl dobrým kandidátem i díky dobrým vztahům s von der Leyen. Nabízí se tak, že by von der Leyen zavolala lucemburskému premiérovi Lucu Friedenovi a požádala ho, aby navrhl právě Schmita. Jeho nominace by pomohla i lepší politické vyváženosti v nové Komisi.
Boj o portfolia
Členské státy již začaly oznamovat, o jaká portfolia mají zájem. Chtějí pro své kandidáty zajistit vlivné posty. Tato jednání obvykle probíhají v pozadí, některé státy však daly jasně najevo, jaké portfolio si pro své kandidáty představují.
Na to, aby stát získal vlivné porftolio, bude mít kromě kvalifikace vliv i dobrý vztah s von der Leyen.
Italská premiérka Giorgia Meloni (ECR) se nechala slyšet, že „Itálie potřebuje uznání, které si zaslouží“. Tím má na mysli portfolia pro průmysl, konkurenceschopnost a soudržnost.
Její český protějšek Petr Fiala (ODS, ECR) prohlásil, že chce „silné portfolio, nejlépe ekonomické“. Česká vláda jméno svého nominanta do Komise oznámila ve středu (24. července). Je jím současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN, EPP).
Kandidátem české vlády na post eurokomisaře je Jozef Síkela
Na významná portfolia si myslí také Polsko a Řecko.
V některých zemích EU, například ve Španělsku, kde vládnou socialisté, je výběr kandidáta na komisaře často spojen s konkrétním portfoliem. V této souvislosti se již delší dobu skloňuje jméno španělské ministryně energetiky Teresy Ribery, která by chtěla usilovat o portfolio spojené s agendou Green Dealu.
Podle odhadů je ale už příliš mnoho kandidátů, kteří mají zájem o podobná portfolia – tedy o hospodářskou soutěž, obchod, průmysl a hospodářskou politiku.
Jedním z těch žádanějších je i portfolio rozšířování. To má za úkol připravit půdu pro budoucí členství devíti kandidátských zemí v EU a radit státům v oblasti vnitřních reforem.
Očekává se, že dalším horkým portfoliem bude zemědělství. EPP vedla volební kampaň jako „strana zemědělců“ a nedávno projevila o toto portfolio velký zájem. Do čela zemědělství zřejmě usedne politik nebo politička z „malé“ členské země – zde se nabízí Rakousko, Chorvatsko či Portugalsko.
Zájem bude zřejmě i o kohezní a regionální politiku. Brzy se totiž bude vyjednávat o novém víceletém rozpočtu EU – v tom současném tvoří kohezní politika největší položku.
Mimo to se hovoří o vzniku nových portfolií zaměřených na konkrétní oblasti. Jedná se například o postu pro Středomoří, obranný průmysl nebo bydlení.
„Je to trochu jako v Hunger Games,“ prohlásil jeden z unijních diplomatů, „všude je spousta požadavků a ambicí, ale někteří se budou muset smířit s tím, že skončí mrtví v příkopu s některým z méně žádoucích portfolií, jakým je například kultura.“
„Všichni bychom rádi věřili, že neexistují členové první, druhé nebo třetí kategorie, ale realita je taková, že existují, a rozdělení portfolií tomu spíše nasvědčuje,“ dodal.
Nicméně kromě současných portfolií je třeba brát v potaz i skutečnou sílu daného postu.
Očekává se, že Von der Leyen zjednoduší strukturu příští Komise tím, že ze současných tří úrovní (výkonní místopředsedové, místopředsedové a řadoví komisaři) přejde pouze na dvě. Informaci potvrdily zdroje obeznámené s průběhem sestavování Komise.
V neposlední řadě bude také záležet, jak si unijní exekutiva rozdělí politické priority mezi jednotlivá generální ředitelství, což jsou rozsáhlé úřední aparáty, které pracují na konkrétních legislativách.
Čeká nás náročné grilování
Nové eurokomisaře schvalují europoslanci během takzvaného grilování. Předtím, než nominanti v prosinci předstoupí před plénum, musejí projít slyšením v parlamentních výborech. To by mělo začít koncem září nebo začátkem října. Výbory budou kandidáty zkoušet písemnými otázkami a na veřejných slyšeních.
Výše uvedené problémy by však mohly zkomplikovat snahu von der Leyen a grilování by mohlo být oproti předchozímu funkčnímu období náročnější.
Podle gentlemanské dohody středové strany udržují tzv. cordon sanitaire a aktivně se snaží držet radikálnější frakce, konkrétně Patrioty pro Evropu a Evropu suverénních národů, mimo vlivné posty v Evropském paralamentu. Dohoda platila například během volby předsedů a místopředsedů europarlamentních výborů.
„Ale uvidíme, jak velkým problémem se tento cordon sanitaire stane, až dojde na slyšení,“ řekl Euractivu zdroj z Evropského parlamentu s tím, že krajní pravice by se mohla chtít během těcho slyšení „ukázat“.