Tento článek je součástí Special Reportu: Dekarbonizace české ekonomiky 2022
Česká i slovenská ekonomika jsou v současné době pod tlakem. Musí se zbavit závislosti na dovozu ruských fosilních paliv, snížit emise skleníkových plynů a transformovat svůj průmysl a další odvětví na zelenější a udržitelnější podobu. Původním plánem bylo využít zemní plyn jako přechodové palivo, nyní se však dodávky této suroviny stávají komplikovanější. Do dekarbonizačních snah navíc promlouvá vedle nejisté dostupnosti surovin také inflace a extrémní ceny energií. Přesto jsou obě země odhodlány dekarbonizaci podstoupit, a to nejen s ohledem na mezinárodní závazky, ale také na svou vlastní konkurenceschopnost.- Jaké jsou scénáře pro dekarbonizaci české a slovenské ekonomiky a jak na ně dopadla válka na Ukrajině? Jak české a slovenské plány zapadají do širšího evropského kontextu, plní státy celoevropské požadavky, nebo musí ve svém úsilí přidat?
- Jaká odvětví budou v procesu dekarbonizace nejnákladnější a nejnáročnější? Která jsou naopak na dobré cestě a mohou se stát ukázkou toho, jak ekonomiku dekarbonizovat?
- Jak může Česko a Slovensko v dekarbonizaci spolupracovat? Jak mohou spolupracovat nestátní aktéři – od byznysu přes neziskové organizace? Jaké dobré postupy mohou obě země sdílet?
- Jaké nástroje podpory nabízí Evropská unie a jak je efektivně využít?
- Martin Hojsík, poslanec Evropského parlamentu (PS/Renew Europe)
- Michal Kučera, poslanec Parlamentu ČR
- Jürgen Tiedje, vedoucí odboru průmyslové transformace, Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace
- Radek Špicar, viceprezident, Svazu průmyslu a obchodu ČR
- Juraj Adamica, zástupce ředitele odboru regulace a compliance, SPP
- Kateřina Davidová, projektová manažerka, Centrum pro dopravu a energetiku
- Lucia Szabová, koordinátorka, Klimatická koalícia
- Andreas Graf, senior-spolupracovník pro energetickou politiku EU, Agora Energiewende