Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
Rozpočet Evropské unie na rok 2025 je součástí víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 a jde o první rozpočet po tom, co byl víceletý finanční rámec revidován. Bude jej tvořit téměř 200 miliard eur v závazcích a přes 155 miliard eur v platbách. „Závazky“ znamenají právně závazný příslib vynaložit peníze k budoucím platbám, které mohou být v daném roce uskutečněny, a „platby“ jsou pak skutečně vynaložené peníze v daném roce.
Kompromisní podoba rozpočtu je vyšší než předpokládal původní návrh Evropské komise, návrh Rady EU byl pak ještě nižší než ten z pera unijní exekutivy. Na rozdíl od státních rozpočtů bývá ten unijní vyrovnaný a pro příští rok bude v porovnání s tím letošním vyšší o 6 procent, tedy zhruba o 10 miliard eur.
Největší položkou v rozpočtu je kapitola věnovaná soudržnosti, odolnosti a hodnotám (78 miliard eur). Po ní je to pak oblast životního prostředí (56,7 miliardy eur), o něco méně prostředků EU vynaloží na jednotný trh, inovace a digitál (21,5 miliardy eur). Podstatně menší obnosy pak mají pokrýt kapitoly „Sousedství a svět“, „Evropská veřejná správa“, „Migrace a správa hranic“ a „Bezpečnost a obrana“.
Europoslanci přitom při vyjednávání prosadili, aby šlo v rámci jednotlivých kapitol více prostředků – asi o 230 milionů eur – do priorit, jako jsou výzkum, opatření v oblasti klimatu, humanitární pomoc a správa hranic. O 422 milionů eur bude také navýšen program studijních a profesních výměn Erasmus+ a o 20 milionů eur program podporující vědu a výzkum Horizont Evropa.
Jak vysvětlil ekonom České spořitelny Petr Zahradník, při sestavování ročních rozpočtů není moc velký prostor pro kreativitu. Instituce a členské státy se totiž musí řídit mantinely, které stanovuje rozpočet víceletý – tedy zmiňovaný sedmiletý finanční rámec. „Celá struktura je přímo dána podobou víceletého finančního rámce i s jasně danými vahami jeho jednotlivých kapitol. Podoba ročního rozpočtu tak může být v tomto rámci jen mírně vylaďována podle aktuálních potřeb,“ řekl.
Peněz je málo
Aktuální potřeby EU jsou však vzhledem k ekonomické a geopolitické situaci doprovázené sledem přírodních katastrof spíše salvou krizí. „Rozpočet EU realisticky reaguje na aktuální potřebu, přestože potřeba reagovat na určité priority v oblasti strategické bezpečnosti a odolnosti je jistě větší než možnosti rozpočtu,“ zhodnotil Zahradník.
Prostředků je zkrátka vzhledem k ekonomickým výzvám v podobě zpřetrhaných dodavatelských vazeb po pandemii covidu-19, inflace či upadající konkurenceschopnosti Evropy a geopolitickému napětí způsobenému konflikty například na Ukrajině nebo Blízkém východě málo.
Navíc rezerva rozpočtu, která má sloužit k pokrytí nenadálých potřeb či krizových situací a dosahuje výše 800 milionů eur, je podle Zahradníka směšná.
„Rezerva, která činí méně než půl procenta objemu ročního rozpočtu, je s ohledem nejen na zostřenou geopolitickou situaci, ale též zvýšená rizika klimatických katastrof nicotná. Svědčí o tom doslova svázané ruce při snaze kompenzovat následky letošních povodní,“ upozornil ekonom.
„Totéž lze v ještě větší míře říct o penězích na zdravotnický výzkum či ochranu hranic. Zaplať pánbůh za ně, ale jsou zcela nedostatečné,“ dodal.
Evropské fondy nemusejí být byrokratickou noční můrou, řekl při grilování SerafinVětší rozpočet?
To, že je evropský rozpočet vzhledem k výzvám dneška nedostatečný, je stále více v centru evropských debat. Ukázalo se to i při nedávném grilování nového komisaře pro rozpočet Piotra Serafina.
„Objem fiskální kapacity EU nyní včetně balíku Next Generation EU činí 1,8 procent HDP EU,“ připomněl Zahradník. „Neměl by být snižován. Společné finanční potřeby EU jsou zvláště v nynější situaci obrovské,“ dodal.
Když se při slyšení Serafina europoslanci ptali právě na velikost budoucího unijního rozpočtu, odpověděl, že není vyloučeno, že bude větší než bývá jeho tradiční objem ve výši 1 procenta HDP EU.
Podle Serafina bude sestavování budoucího rozpočtu „obrovská výzva“, a to vzhledem k potřebě investic do obrany a pokračující zelené a digitální transformaci. „Domnívám se, že není možné splnit všechny tyto výzvy s 1 procentem,“ sdělil europoslancům.
Podle Zahradníka může co do rozpočtu dojít v budoucnu na zásadní změny. „Minimálně o to budou některé zájmové skupiny usilovat, jiné pak naopak budou striktně usilovat o zachování statu-quo,“ předpokládá.
Podle ekonoma by se měla EU zaměřit nejen na objem, ale i strukturu rozpočtu. „Struktura by měla daleko více odrážet potřebu posílení konkurenceschopnosti EU a zaměřit se prioritně na velké, rozdílové pan-evropské projekty (i v duchu Draghiho zprávy),“ míní.
Důležité také je, jak bude v budoucnu s evropskými penězi naloženo. Zahradník doporučuje, aby se v maximální míře využívaly návratné finanční nástroje a přístup založený na výsledcích a zaměřený na konkrétní území. „Žádoucí je podstatně větší provázanost se soukromými zdroji na úrovni členských států,“ uzavřel.Podcast | Ekonom Navrátil: Doufám, že Draghiho zpráva vzbudí u politiků obavy a začnou jednat
