Vědci v Litoměřicích vrtají stovky metrů hluboko do země, aby získali data o geotermální energii a jejím možném využití v energetice – zejména při vytápění. Projekt platí evropský fond určený pro uhelné regiony.
Odklon od fosilních zdrojů, který si evropské země vzaly za jeden ze svých klimatických cílů, si žádá nové, udržitelné zdroje energie. Kromě těch již dobře známých, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny, by je mohly na některých vhodných místech nahradit nebo doplnit ještě jiné – například geotermální. Jejich využití nyní zkoumají v Litoměřicích.
„Momentálně realizujeme poměrně rozsáhlé měření seismických profilů v Litoměřicích a jsem hodně v terénu,“ popsal redakci Antonín Tym, manažer výzkumné infrastruktury Ringen. Právě v jejím areálu vrty probíhají, a to pod hlavičkou projektu Synergys, na který přispěly dotace z unijního Fondu pro spravedlivou transformaci.
Za projektem Synergys stojí zejména vědci – o dotaci požádala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Má ale ještě řadu partnerů. Kromě města Litoměřice, kde se dění odehrává, to jsou také Česká geologická služba, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při Českém vysokém učení technickém (UCEEB), Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) a Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky.
Jak popsal Tym, zatímco například Přírodovědecká fakulta zodpovídá za vše kolem hlubinných vrtů, UCEEB má na starosti všechny nadzemní technologie a jejich integraci. UJEP pak podle prorektora pro internacionalizaci Pavla Rašky analyzuje, jak obnovitelné zdroje vnímá společnost, z čeho má obavy a jak mohou tyto technologie pomoci regionu v socio-ekonomické rovině.
Exkluzivně: Do českého jaderného tendru může vstoupit Evropská komise, EDF podala stížnost
Miliarda na alternativní zdroje
Více než 1,2 miliardy korun (přes miliardu přispěje EU, přes 61 milionů fakulta a partneři) zaplatí celkem širokou paletu věcí. „Je to akumulace energie do horninového prostředí, jímání zemského tepla z velkých hloubek, integrace geotermálních zdrojů do současného energetického systému, výroba zeleného vodíku a snížení jejich rizik a environmentálních dopadů,“ popsala redakci ředitelka programu Spravedlivá transformace Radana Leistner Kratochvílová z ministerstva životního prostředí, které má dotace pro uhelné regiony ve své gesci.
Unijní fondy navíc pokryjí i vytvoření edukativního a tréninkového centra, socioekonomické analýzy dopadů projektu nebo třeba vytvoření právního rámce pro bezpečné používání geotermální energie.
„Jde v podstatě o jakousi tepelnou baterii vytvořenou v podloží, kam bychom mohli ukládat teplo,“ přiblížil akumulační potenciál hlubin země energetický expert Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Využít by ji šlo například k uložení energie z fototermických kolektorů na dobu, kdy slunce nesvítí a zároveň je potřeba zásobovat budovy teplem.
Výzkum technologií, jako je právě geotermální energie nebo vodík, má podle experta Jana Osičky z Masarykovy univerzity v Brně smysl, protože v současné době se naprostá většina tepla vyrábí pomocí fosilních zdrojů, tedy uhlí a zemního plynu. Potenciál pro alternativní technologie je tedy velký.
Zmiňované technologie nicméně mají svá omezení, upozornil Osička. V případě geotermální energie jsou to geologické limity – není zkrátka všude dostupná. Vodík zase potřebuje ke svému vzniku elektřinu, ideálně tu z obnovitelných zdrojů, která by se však mohla s menšími ztrátami a náklady využít přímo při vytápění. Osička se proto domnívá, že tyto technologie budou spíše při nahrazování fosilních zdrojů doplňkové, prim budou hrát tepelná čerpadla a úsporná opatření, jako je třeba zateplování domů. Potenciál pak má i ukládání přebytků výroby obnovitelných zdrojů energie do tepla.
Uložit teplo na zimu
Právě se zapojením tepelných čerpadel a ukládání přebytků projekt Synergys počítá. A právě v tom spočívá jeho přínos, pokud jde o energetickou transformaci Česka a ozelenění teplárenství, vysvětlil Sklenář.
„Z mého pohledu to dává smysl, protože má projekt ukázat, jaké jsou provozní parametry jedné z technologií, která by mohla umožnit dekarbonizaci dálkové výroby tepla,“ zdůraznil s tím, že z nedávné studie Teplárenského sdružení vyplývá, že v časovém horizontu roku 2030 má z uvažovaných technologií velkých tepelných čerpadel největší potenciál právě kombinace tepelných čerpadel a geotermálních vrtů. „Společně s dalšími technologiemi je to něco, co nám může do budoucna umožnit dekarbonizaci teplárenství, které je nyní stále zhruba z 50 procent závislé na spalování uhlí“.
Kurzy pro bývalé pracovníky důlního průmyslu
Ministerstvo si pak od projektu slibuje také to, že pomůže vytvořit nová pracovní místa pro lidi, kteří dosud pracovali ve fosilním průmyslu.
„V rámci projektu vzniknou nová pracovní místa v oblastech přímo souvisejících s provozem a obsluhou jednotlivých technologií. Zároveň budou probíhat rekvalifikační a tréninkové kurzy pro nově rozvíjený obor geoenergií, které budou cíleně zaměřeny mimo jiné na bývalé zaměstnance důlního a energetického průmyslu. Prostřednictvím stáží a exkurzí budou zapojeni vysokoškolští absolventi, což přispěje k udržení vzdělaných lidí v regionu,“ sdělil resort redakci.
Na to poukázal i Sklenář. „Dobývání uhlí je i o znalosti podloží a některých specifických dovednostech, které mohou bývalí zaměstnanci uhelného průmyslu užít právě i v této čisté výrobě tepla.“
Do budoucna by mohlo díky projektu získané nebo uložené teplo vytápět třeba město Litoměřice. Na základě dotačních pravidel musí být zajištěna dlouhodobá udržitelnost projektu. Po jeho plánovaném dokončení v roce 2027 musí být zajištěno jeho pokračování minimálně do roku 2038.
Podcast | Jsme poslední země Evropy, které chybí zákon o akumulaci energie, říká ředitel Asociace AKU-BAT
