Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím Fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině. ČR zaslala Evropské komisi finální podobu Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Jeho prostřednictvím bude moci čerpat celkem 42,7 miliardy korun z Fondu spravedlivé transformace v období 2021–2027 a s jejich pomocí připravit své uhelné regiony na klimaticky neutrální ekonomiku.
V ČR se to týká tří krajů: Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského, které by postupně měly upouštět od těžby uhlí.
Aby se tyto kraje vyvarovaly vážných ekonomických i sociálních problémů, které jim uhelný „phaseout“ může způsobit, potřebují vytvoření nových pracovních míst, ale i nových, zelenějších způsobů výroby energie. To by jim měly zajistit projekty, které budou dotovány z Fondu spravedlivé transformace.
„Zasazovali jsme se o to, aby se nové programy zaměřovaly nejen na rozvoj uhelných regionů, ale hlavně na pomoc tamním lidem při rekvalifikaci a hledání nového zaměstnání,“
uvedl ministr pro místní rozvoj
Ivan Bartoš. „Stejně tak chceme napravit škody, které po sobě uhelný průmysl zanechal na životním prostředí a kvalitě života místních lidí.“ Dodal také, že parametry programů připravovala ještě minulá vláda, a nejsou proto optimální.
Podpory z fondu by se tak měly dočkat zejména projekty malých a středních firem, které se budou zaměřovat na digitalizaci nebo obnovitelné zdroje, ale také na energetické úspory, oběhové hospodářství či obnovu krajiny po těžbě.
Prim při výběru konkrétních projektů hrály především kraje. Právě ty například určovaly, které z navrhovaných projektů jsou pro region strategické, a hodnotily jejich proveditelnost. I to by mělo přispět k investování do takových projektů, které regionům umožní rozsáhlé změny dobře zvládnout.
„Do procesu tvorby plánu kraje výrazně promluvily, ovšem široká veřejnost bohužel často o spravedlivé transformaci ani o fondu není dostatečně informována,“ myslí si
Zuzana Vondrová, projektová koordinátorka Centra pro dopravu a energetiku.
Zpoždění by projekty ovlivnit nemělo
OPST, který má v gesci ministerstvo životního prostředí (MŽP), se ale dostal do skluzu. Přestože měl původně návrh programu být přístupný od začátku letošního roku, webové stránky MŽP nyní
uvádějí, že bude přístupný až od poloviny roku 2022.
Zpoždění by ale klíčové projekty ohrozit nemělo. „S předstihem jsme v listopadu minulého roku vyhlásili výzvu na přípravu strategických projektů, aby nedocházelo k jejich zpoždění,“ ujistila
Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP. První z těchto výzev ve výši 170 milionů korun
doběhla v druhé polovině ledna.
S tím souhlasí i Vondrová. Samotné průtahy by projekty omezovat neměly, ohrožující pro ně ale může být omezený čas, po který lze dotace čerpat. „Riziko vidím v tom, že velký časový tlak na čerpání fondu může mít negativní vliv na kvalitu vybíraných opatření a projektů,“ podotkla. Klíčové by proto mělo být dobré nastavení operačního programu a jednotlivých výzev.
Ve středu 16. března byl program schválen vládou a následně odeslán k odsouhlasení Komisi. K tomu by dle informací MŽP mělo dojít v polovině roku.
„Na naší straně je to teď hotové, a pokud to Evropská komise zvládne schválit tak, jak se předpokládá, měla by platit polovina roku,“ uvedl
Ondřej Charvát, taktéž z tiskového oddělení MŽP. V obdobné situaci se dle vyjádření MŽP nachází většina ostatních členských států EU.
Odklon od uhlí se možná zpozdí
Nejistota, kterou konflikt na Ukrajině vnesl do energetiky, se pravděpodobně promítne i do výsledné podoby programu. Stále zdůrazňovanější potřeba energetické samostatnosti i nezávislosti na ruském plynu totiž nutně souvisí i útlumem těžby v uhelných regionech.
Komise by proto podle Vondrové mohla některé své dřívější připomínky ve vztahu k dění na Ukrajině měnit. Ve hře je například přehodnocení časové osy dekarbonizace.
„Vzhledem k tomu, že je na Ukrajině situace taková, jaká je, dá se očekávat, že odklon od uhlí bude později, než jsme předpokládali,“ myslí si Vondrová. V programovém prohlášení vlády se pro konec těžby uhlí uvádí rok 2033, Centrum pro dopravu a energetiku ale již
dříve upozornilo, že dosavadní plány spravedlivé transformace tuto ambici nezohledňují.
Charvát uvedl, že ze strany MŽP proběhlo mezirezortní připomínkové řízení, současné války na Ukrajině nebo jejích dopadů se ale konkrétně netýkalo. Čerpání peněz tedy nyní závisí na zpětné vazbě Komise.
Vrátíme Karlovarsku naději, dotace z EU si zasloužíme, říká Poc ze Sokolovské uhelné
