PRAHA
Země EU vyzvou Komisi, aby přesunula migrační řízení mimo Evropu. Skupina členských států EU v čele s Českem a Dánskem připravuje dopis Evropské komisi ohledně azylových procedur. Signatáři vyzývají k uzavření dohod se zeměmi mimo EU, kam by členské státy EU mohly posílat migranty zachycené na moři.
„Tam by pro ně mohlo být nalezeno trvalé řešení,“ píše se v dopise, který získaly Hospodářské noviny. Podle plánu by se migranti mířící do Evropy bez potřebných dokladů ani nedostali k břehům EU. Do třetích zemí by se zřejmě přemístily i osoby, které se již nacházejí v některé ze zemí EU, ale nebyl jim tam udělen azyl a čekají nyní na deportaci.
Celá EU by tak mohla přejít na model, který funguje mezi Itálií a Albánií.Dopis podpořilo i několik zemí EU včetně Nizozemska, pobaltských států či právě Itálie. Partnerství se zeměmi mimo EU podporuje i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Debata o externalizaci se rozproudila poté, co Evropský parlament schválil nový pakt EU o migraci. O externím zajišťování migračních postupů se bude jednat také na pondělní konferenci o migraci v Kodani.
„Konference bude vhodnou příležitostí rámcově představit návrhy pracovní skupiny vedené Dánskem (…), které by po evropských volbách doplnily Pakt o migraci a azylu o nová opatření (…) včetně externalizace,“ uvedla pro Euractiv.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. (Aneta Zachová, Ondřej Plevák | Euractiv.cz, Simone Cantarini | Euractiv.it,Sarah N’tsia | Euractiv.fr)
STOCKHOLM
Švédské proevropské strany mohou ztratit křesla v Evropském parlamentu. Několik švédských středových a středopravicových stran z proevropské vládnoucí koalice může přijít o křesla v Evropském parlamentu, ukázal nový průzkum. Riziko hrozí i vládnoucí středopravicové koalici Liberálů (Renew) a Křesťanských demokratů (EPP), kterým průzkum předpovídá zisk 3,7 % a 4,5 % hlasů. Pro vstup strany do EP je ve Švédsku nutné získat více než 4 % hlasů. Průzkumům vévodí krajně pravicoví Švédští demokraté se 17 %, což je méně, než získali v národních volbách v roce 2022. (Charles Szumski | Euractiv.com)
ŘÍM | VARŠAVA
Italský ministr odmítl vyslání vojáků na Ukrajinu, polský to naopak nevyloučil. Projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z minulého týdne rezonoval u řady evropských politiků. Macron totiž připustil možnost vyslání vojáků na Ukrajinu.
Italský ministr obrany Guido Crosetto se proti Macronovi vymezil a důrazně myšlenku odmítl. Podle něj by takový krok pouze zvýšil napětí. Zároveň připomněl, že přímou vojenskou intervenci italská ústava zakazuje, pokud k ní nevyzývá mezinárodní právo, například rezoluce OSN. Itálie je však připravena pomoci Ukrajině diplomaticky, například skrze OSN.
Podobně jako Itálie se k myšlence staví i další členové NATO jako například Německo a USA. Naopak polský ministr zahraničí vyslání vojáků na Ukrajinu přímo nevylučuje. Polsko však podle jeho slov nebude „odkrývat karty“, aby Putin nevěděl, jaké budou další kroky NATO, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski během návštěvy USA.
„Je dobré nechat Putina přemýšlet, co uděláme, a ne ho stále ujišťovat, že určité věci neuděláme,“ řekl. Sikorski však nepovažuje případný útok Moskvy na NATO za příliš pravděpodobný.
Zároveň připomenul, že Polsko v současnosti přispívá na obranu v přepočtu na HDP nejvíce z celé Severoatlantické aliance. Svými 4 % HDP předběhlo i USA, které nyní přispívá 3,5 % HDP. (Alessia Peretti | Euractiv.it, Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
SOFIE
Nezaměstnanost mladých lidí vzrostla v Bulharsku za poslední rok téměř o třetinu. Podle Eurostatu vzrostla nezaměstnanost mladých lidí v Bulharsku za poslední rok téměř o třetinu. Mladí tak v zemi tvoří 16 % všech nezaměstnaných, unijní průměr činí 14,1 %. Bulharsko se v nezaměstnanosti mladých řadí mezi země, jako je Belgie, Dánsko či Estonsko, nejhůře je na tom Španělsko se 27 %. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.