Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč ČR nevymáhá po holdingu dotace z minulosti. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová novinářům ve Sněmovně řekla, že informace o zahájení řízení má pouze z médií a nechce předjímat výsledek. „Nechť (EPPO) vykonává svoje kompetence, politikům to nepřísluší komentovat,“ uvedla. Je přesvědčena o tom, že Babiš svůj střet zájmů vyřešil, a to v souladu s českým i evropským právem.
Piráti podali trestní oznámení na neznámého pachatele za možné poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. „Po řádném ověření informací jsem dne 24. 5. 2026 vydala rozhodnutí o zahájení trestního řízení,“ sdělila podle serveru evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková. Prověřováním pověřila Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Trestní řízení se zabývá jen evropskými dotacemi. Na prověřování národních dotací nemá EPPO kompetenci. „Informace byla poskytnuta Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a zároveň Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Další postup je tedy zcela v kompetenci příslušných národních orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla Bártíková. Seznam Zprávy upozornily na to, že Piráti nyní zaslali českým orgánům oznámení, které se zaměřuje právě na národní dotace.
„Zatímco evropský žalobce nás informuje, že zahájil vyšetřování části týkající se evropských peněz, Vrchní státní zastupitelství v části národních prostředků vyšetřování doposud nezačalo,“ podotkl dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně pirátský poslanec Martin Šmída. Cílem Pirátů je podle něj ochrana peněz českých občanů a principu, podle kterého platí zákony pro všechny stejně. Předseda vládní SPD Tomio Okamura dnes ve Sněmovně zopakoval, že strana trvá na dodržování zákonů u dotací pro kohokoli.
EPPO českým úřadům nepodléhá. Podle mezinárodních dohod ale může v ČR dostávat před soud pachatele trestných činů, které ohrožují finanční zájmy EU. Zahájení trestního řízení ale zároveň neznamená, že policie nakonec někoho obviní, zdůraznil server.
Komise fondu vyplácení dotací neuložila
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých analýz. EU proplatila všechny peníze, které fond v květnu Agrofertu poskytl. Bylo to celkem 204 milionů korun. Evropská komise (EK) minulý týden na dotaz ČTK sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
Postup fondu, který dotace odblokoval, hájili někteří vládní politici mimo jiné dopisem od zemědělského ředitelství Evropské komise (DG AGRI), který údajně vyplácení schválil. Podle Seznam Zpráv šlo jen o provozní e-mail, který řešil účetní technikálii. „Evropská komise neuvedla, že společnost Agrofert má nárok na zemědělské dotace, ani neuložila českým orgánům povinnost tyto dotace přidělit nebo vyplatit,“ uvedla podle SZ jménem eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena šéfka generálního ředitelství Elisabeth Werner minulý týden v odpovědi na dopis Pirátů. Za odblokování podle ní nese odpovědnost Česko.
Na dotaz ČTK to potvrdila i mluvčí EK Louise Bogey. „V systému, který je prováděn v režimu sdíleného řízení, jako je společná zemědělská politika, nesou odpovědnost za dodržování pravidel EU členské státy. Jakékoli rozhodnutí vnitrostátních orgánů obnovit vyplácení dotací v rámci SZP je proto v jejich pravomoci a nepodléhá předchozí konzultaci ani schválení Evropskou komisí,“ uvedla mluvčí. Komise nicméně jako strážkyně unijních smluv následně ověřuje, zda jsou kroky členských států v souladu s právem EU.
Přestože EK nese celkovou odpovědnost za finanční řízení společné zemědělské politiky, platby konečným příjemcům zpravidla sama neprovádí, sdělila rovněž mluvčí. Jsou to právě členské státy, které odpovídají za vytvoření systému řízení a kontrol plateb, který je v souladu s unijními předpisy. Státy musí zajistit, aby tento systém fungoval účinně a byl schopen předcházet nesrovnalostem, odhalovat je a napravovat. Komise přitom vykonává dohledovou a kontrolní roli. „Komise bude řešit jakýkoli případný střet zájmů a dbát na ochranu řádného provádění rozpočtu EU. V případě potřeby využije dostupné nástroje, jako je přerušení plateb, jejich pozastavení nebo uplatnění finančních oprav,“ uvedla Bogey.
O střet zájmů se začal zajímat také parlamentní výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT). „Výbor by uvítal, kdyby Komise poskytla veškeré informace, které má k dispozici, o provádění příslušných ochranných opatření určených k ochraně finančních zájmů unie a k zajištění dodržování finančních pravidel EU,“ píše se podle serveru v dopise, který výbor adresoval eurokomisaři pro rozpočet a boj proti podvodům Piotru Serafinovi.
Představitelé opozice opětovné proplácení dotací Agrofertu kritizovali. Požadovali pozastavení, dokud nebude jisté, že je EU neodmítne proplácet. Varovali před tím, že podpory mohou dopadnout na český státní rozpočet.
Agrofert loni zaměstnával 28 184 lidí, z toho v ČR zhruba 17 183. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy.