Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Dvojí kvalita potravin neznamená, že české obchody nabízejí horší zboží než německé. I obchodní řetězce však potvrzují, že Evropská unie by se měla zajímat nejen o bezpečnost potravin, ale také o jejich složení.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Diskuse nyní znovu ožívá i na evropské úrovni a Česká republika spolu s dalšími zeměmi představila možná řešení.
Evropský parlament v polovině května schválil usnesení, ve kterém žádá, aby se v Unii odstranily překážky pro darování potravin a zlepšilo informování o datech použitelnosti potravin. Obě opatření mohou podle europoslanců plýtvání snížit. Bojovat má proti němu také balíček pro oběhové hospodářství, který se v EU aktuálně projednává. Cílem je snížit do roku 2030 objem potravinového odpadu v EU na polovinu. Podívejte se na naši infografiku.
Prasata i další hospodářská zvířata mají mít podle Bruselu vhodné životní podmínky. Povinně kupované hračky k nim ale nepatří, ukazuje další ze série euromýtů.
Na venkově ubývají obchůdky, hospody i řemeslníci, a lepší to není ani s počtem farmářů. K podnikání v zemědělství přitom může vést i čirá náhoda, jako je navrácení pozemků v rámci restitucí.
EU by měla přidat v boji proti plýtvání jídlem. Nemusí to být nákladné, stačilo by udělat pořádek v legislativě a zavést chytrá opatření, říkají europoslanci, kteří se tématem zabývají.
Rozdílná kvalita potravin v zemích EU vyvolává nesouhlas zemí V4. V nejbližších dnech se proto premiéři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska sejdou na mimořádném summitu, aby řešení problému urychlili.
Finance z EU míří do českých kravínů, ovocných sadů i ekologických farem. Vyřizování žádosti o dotace může být pro farmáře složité, jejich zájem to ale neodrazuje.
V nové směrnici pro obnovitelné zdroje Komise navrhuje omezit roli biopaliv při snižování emisí z dopravy. Ukazuje se totiž, že mohou životnímu prostředí spíše škodit. Komise navíc podle evropských auditorů nemá dostatečnou kontrolu nad tím, jaká biopaliva se v EU vlastně používají.
Ročně se v EU vyplýtvají potraviny za 143 miliard eur. Řada zlepšení by se dala provést v zemědělské politice, rybolovu nebo pravidlech pro potravinové banky.
Pokud by bylo ve všech fázích potravinového řetězce snazší věnovat někomu potřebnému přebytečné jídlo, pomohlo by to snížit plýtvání. Diskutuje se také o tom, jestli je nutné vyznačovat minimální dobu trvanlivosti.
V EU i dalších částech světa se plýtvá potravinami. Podle odborníků nejlépe pomůže vzdělávání spotřebitelů, přispět však mohou i legislativní změny.
V Bruselu dnes byly představeny cíle pro snižování emisí v odvětvích mimo evropský systém emisního obchodování. ČR by měla do roku 2030 snížit emise o 14 % oproti roku 2005.
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky. EU by měla více podporovat mladé a drobné farmáře a také zemědělce, kteří dodržují ekologické standarty. Česka se dotkne především snižování a zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci na základě velikosti jejich farmy. Určování maximální částky by však nakonec mělo být dobrovolné.
Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
