To poslední, co naše zemědělství potřebuje, je zakonzervování současného nevyhovujícího stavu. Zastropování dotací je v zájmu všech, říká Asociace soukromého zemědělství.
Zájmy Česka byly vyslyšeny. Výše přímých plateb pro evropské farmáře by neměla být po roce 2020 omezena. A pokud ano, tak pouze dobrovolně. Při včerejším jednání se na tom shodly dvě třetiny ministrů zemědělství členských států. Takzvaným zastropováním plateb pro největší farmy by jinak Česko přišlo až o pět miliard korun ročně z rozpočtu EU.
Ministr zemědělství v demisi, Jiří Milek, včera v Bruselu otevřel téma afrického moru prasat. Evropské země by podle něj měly více spolupracovat v boji proti této nebezpečné nákaze. S eurokomisařem pro zemědělství také jednal o budoucnosti společné zemědělské politiky. Obhajoval před ním dotace pro velké agrární podniky.
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se nelíbí, jak ministerstvo zemědělství vyplácí dotace na podporu lesnictví. Odhalil například, že příjemce dotace získal 300 tisíc na výstavbu posedu, který lze pořídit i za desetinu ceny.
Nová pravidla pro evropské zemědělské dotace budou účinná již od 1. ledna 2018. Zemědělcům přinesou hlavně zjednodušení a pochvaluje si je i Česká republika. Týkají se například mladých zemědělců, kteří budou moci od státu dostávat více peněz.
Členské země EU v listopadu prodloužily licenci pro prodej kontroverzního pesticidu glyfosát, který může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Šlo by tuto látku něčím nahradit? Názory odborníků se různí, často ale poukazují na to, že glyfosát se nadužívá.
Brusel zemědělcům přestane nařizovat konkrétní opatření a zodpovědnost převezmou členské státy. Komise jen bude dohlížet na to, by plnily předem dohodnuté cíle a strategie, jinak země nebudou mít nárok na finance. Pro český venkov to však může vzhledem k výsledkům voleb znamenat nebezpečí.
Jak zachránit český venkov před odlivem obyvatel a českou krajinu před suchem a erozí? Podle Hynka Fajmona může pomoci nová zemědělská politika EU, i když domácím velkopodnikům se změna líbit nebude.
Členské země dnes měly poslední příležitost k tomu, aby prodloužily licenci pro prodej glyfosátu, látky, která může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Příležitosti využily, a to i přes odpor více než milionu občanů EU.
Evropa má jeden měsíc na to, aby se rozhodla, zda se na jejím území bude moci i nadále prodávat a používat glyfosát. Látka používaná pro hubení plevele je totiž pro zemědělce velmi důležitá, na druhou stranu ale může být nebezpečná pro lidský organismus.
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
Nejprve jarní mrazy, pak horko, sucho a krupobití. Kombinace, kvůli které se letos sklidí méně obilí, řepky nebo ovoce. Vláda ČR včera schválila kompenzaci ve výši 2 miliard korun. I Evropská komise chce zemědělcům pomoci a nabízí jim mimořádné odškodnění v podobně dřívějšího vyplacení části dotací. Česko je mezi 10 zeměmi, které takovou nabídku dostaly.
Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili.
Marian Jurečka dnes představil vládě svou vizi Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Efektivní podpora zemědělců musí mít podle ministra zemědělství jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti.
Vyšší důvěra spotřebitelů v bioprodukty, zapojení více ekofarmářů a podpora udržitelného rozvoje ekologického zemědělství. To slibuje revize dvacet pět let starých předpisů EU pro bioprodukty, která je téměř u konce. Problematickým bodem je ale používání pesticidů a úprava kontrolních mechanismů.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Roboti, kteří dojí krávy místo zemědělců, již nejsou vizí budoucnosti. V Česku je takových přístrojů přes 200 a jejich obliba stále roste.
