Zemědělci se na budoucím nastavení dotací neshodují

Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili. Společná zemědělská politika EU by se měla po roce 2020 změnit, a v Unii se proto diskutuje o tom, jak ji zlepšit a zjednodušit. V České republice však rezonuje jedno hlavní téma, kterým jsou zemědělské dotace a jejich zastropování pro velké zemědělské podniky. O zastropování se hovoří v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU a potřebou ušetřit peníze z evropského rozpočtu na důležitější oblasti, jakými jsou třeba boj s terorismem či migrace. České ministerstvo zemědělství však s omezením dotací pro velké podniky nesouhlasí. „Pokud bychom přistoupili na povinné zastropování plateb pro zemědělské podniky, mohlo by to mít pro české zemědělství fatální následky,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (ČSSD). Průměrná rozloha farem je totiž v Česku asi desetkrát větší než v ostatních zemích EU. České zemědělské podniky by tak mohly přijít o velkou část evropských peněz.Martin Pýcha ze Zemědělského svazu upozorňuje, že v současné době rozhodují o stropování dotací členské státy. „V České republice je aplikováno krácení plateb pro větší podniky s dotací nad 150 tisíc eur,“ vysvětlil Pýcha. Dotace jsou snižovány o 5 % částky a pokrácená suma pak míří například do Programu rozvoje venkova, ze kterého proudí podpora i ostatním zemědělcům.

Velké podniky škodí krajině, říkají soukromí zemědělci

Podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) by však Česko mělo svůj přístup k zastropování dotací přehodnotit. „Zemědělská politika současného vedení ministerstva zemědělství se stále více odchyluje od takzvaného evropského modelu zemědělství, který stojí na rodinných farmách,“ prohlásil předseda ASZ ČR Josef Stehlík. Velké zemědělské podniky, které jsou hlavními příjemci dotací v ČR, jsou podle Stehlíka pro krajinu nebezpečné. Svůj podíl mají například na vodní erozi a negativních projevech sucha a povodní. „Naše krajina nedokáže v potřebné míře zadržovat vodu. Je proto ve veřejném zájmu změnit nastavení zemědělských dotací tak, aby se stav naší krajiny zlepšoval,“ dodal Stehlík. ASZ ČR navíc naznačuje, že pokud se Unie v budoucnu skutečně dohodne na povinném zastropování plateb, ČR tak přijde o peníze, neboť velké české podniky nebudou moci z dotačních programů EU čerpat. Konsorcium nevládních organizací a zemědělských a potravinářských podniků však namítá, že velké podniky jsou nositeli inovace, orientují se na životní prostředí a přispívají zaměstnanosti na venkově. Roli velkých podniků obhajuje i ministerstvo zemědělství, dohromady totiž chovají až 70 % všeho skotu a více než 90 %  prasat a drůbeže. Zastropováním dotací by se ale mohli tito zemědělci dostat do ztráty a ukončili by svou činnost. To by znamenalo nejen propouštění zaměstnanců, ale také omezení produkce masa a dalších živočišných produktů. Povinné zastropování dotací tak zůstává pro ČR hlavním problémem navrhované reformy SZP po roce 2020. Zároveň ale čeští zemědělci nejsou v otázce zastropování dotací jednotní.