Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o Ukrajině s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Oznámil to dnes Kreml. Putin podle něj EU vyzval, aby přiměla Kyjev „respektovat humanitární právo“, jak je také označováno právo regulující ozbrojené konflikty.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.
„EU s námi bude daleko silnější,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy.
Evropská unie bude financovat poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní pro Ukrajinu. Před dnešním mimořádným jednáním ministrů obrany členských zemí sedmadvacítky to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Putinův cíl je zničit Ukrajinu. Ve skutečnosti ale ničí i budoucnost své vlastní země. Právě taková slova zazněla z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v sobotu večer oznámila další balík sankcí vůči Rusku.
Švýcarsko chce být solidární se Západem, který sankcemi trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, a chce se tvrději zaměřit na aktiva jednotlivců a organizací ze sankčního seznamu Evropské unie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta jsou ale nedostatečné.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám.
Západní představitelé dnes ostře reagovali na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat na jejich území ruské vojáky v rámci „mírové mise“.
Členské země EU neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů.
Na východních hranicích EU je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes odmítl jako nespravedlivou kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě. Koncern Gazprom podle něj plní všechny své závazky vůči odběratelům.
Sacharovovu cenu za svobodu myšlení dnes jménem svého otce, vězněného ruského opozičníka a protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného, převzala v Evropském parlamentu (EP) jeho dcera Darja Navalná. V projevu na plénu přitom vyzvala evropské lídry, aby diktátorům neustupovali.
