Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.
Rozjezd událostí v prvním letošním týdnu byl pomalejší, i tak se ale děly věci. Rezignoval například britský velvyslanec při EU, a nebylo to jen tak. Ve Finsku spustili experiment se základním příjmem. Co se dělo dál?
Britskou vládu v úterý překvapila rezignace velvyslance při Evropské unii sira Ivana Rogerse. Nicméně již dnes byl jmenován jeho nástupce, který je britskými představiteli považován za schopného a tvrdého vyjednavače, jenž má bohaté zkušenosti například s Vladimirem Putinem.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Do roku 2018 si evropské země navzájem zpřístupní data svých leteckých cestujících. Rusko se s Tureckem dohodlo na výstavbě nového plynovodu a v Maďarsku náhle skončil největší levicový deník. Co dalšího přinesl minulý týden, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Unie minulý týden přemýšlela, kam se vydá, aby svým občanům přinášela bezpečí a jistotu. Rusko svou jistotu má – parlamentní volby s přehledem vyhrálo Jednotné Rusko. Co dalšího se dělo v EU a jejím okolí?
Politický geograf a odborník na Rusko Michael Romancov odpovídal na otázky, proč je Vladimir Putin v Rusku tak populární, jestli je ruský politický systém stabilní a jak budou vypadat letošní volby do ruské Státní dumy.
Jednání o budoucí podobě EU a zemětřesení v Itálii, i to přinesl minulý týden v EU.
„Erdoğan rozhodně pojal schůzku s Putinem jako velkou show, při níž slíbil přátelství a spolupráci,“ říká o nedávné schůzce předseda frakce ALDE a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt.
Německo reaguje na teroristické útoky a na Krymu to opět vře, aneb co se v EU dělo minulý týden?
Ruská vláda plánuje napumpovat do svých stanic vysílajících do zahraničí další miliardy rublů. Letos do rozpočtů stanic Russia Today a Sputnik přidá nových zhruba 8,5 miliardy rublů (cca 3,2 miliardy korun).
Přes složitou hospodářskou i politickou situaci na Ukrajině funguje od roku 2016 mezi EU a zemí na východě Evropy alespoň částečně smlouva o zóně volného obchodu (DCFTA). Ta se pozitivně odráží na výsledcích českého exportu, který letos po hubených letech opět roste.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
