Rusko dnes oznámilo reciproční rozšíření seznamu představitelů členských zemí Evropské unie, kterým zakázalo vstup na ruské území v odvetě za unijní sankce, přijaté po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného.
Evropská unie dnes zveřejnila seznam šesti osob, na něž uvalila sankce za otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Jsou mezi nimi lidé z úřadu prezidenta Vladimira Putina či ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Sankce uvalila i na ruský státní chemický výzkumný ústav. K sankcím proti ruským představitelům se připojila také Velká Británie. Kreml označil nová opatření za úmyslně nepřívětivý krok, který poškozuje vzájemné vztahy.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Další sankce Evropské unie na Rusko mohou být uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, řekl dnes mluvčí Evropské komise. Rusko pro sankce nevidí důvod.
Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný. Oznámily to dnes tiskové agentury.
Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem…
Poté, co se v pátek ministři zahraničí EU na mimořádné videokonferenci shodli na uvalení sankcí proti Bělorusku, vyzval český premiér Andrej Babiš (ANO) Evropskou unii k tomu, aby byla v běloruské otázce akční. „Sankce musí přijít rychle,“ uvedl v neděli ve svém obvyklém videu.
Evropská komise dnes vyzvala běloruské úřady k okamžitému osvobození všech aktivistů, obhájců lidských práv, blogerů a novinářů zadržených před nedělními prezidentskými volbami. Vyzvala také Minsk k zajištění základních práv a svobody slova a shromažďování.
Státy, organizace a další dárci přislíbili celkem 7,4 miliardy eur na výzkum léčby, diagnostiky a vakcíny proti covid-19. Své závazky oznamovali při pondělní dárcovské konferenci, kterou zaštítila Evropská komise.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
Ruská dezinformační kampaň je podle Evropské služby pro vnější činnost (ESVA) namířena proti Západu, má zhoršit dopad pandemie a vyvolat paniku. Vyplývá to z pondělního interního dokumentu unijní diplomacie, jehož obsah zná agentura Reuters. Zvýšenou aktivitu ruských dezinformátorů dnes potvrdil mluvčí Evropské komise. Kreml tato tvrzení popřel.
Zvolením politicky nezkušeného Volodymyra Zelenského do křesla prezidenta udělali Ukrajinci krok do neznáma. Zatím to vypadá, že se jejich risk vyplácí, zavádění potřebných reforem totiž nabírá na obrátkách.
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.
Namísto dnešní návštěvy Moskvy zamíří americký ministr zahraničí Mike Pompeo do Bruselu a sejde se s představiteli Evropské unie, se kterými bude mimo jiné jednat o Íránu. Do Ruska pak Pompeo pojede v úterý, kde se v Soči setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
