Přes existující problémy není východiskem sporů budovat mezi EU a Ruskem zeď mlčení, řekl šéf unijní diplomacie Borrell na úvod schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes přicestuje do Moskvy, aby prozkoumal ochotu Kremlu ke spolupráci, upozornila agentura AFP. Cesta nebyla zrušena, přestože ruské vedení nevyslyšelo žádosti o osvobození opozičního politika Alexeje Navalného. Borrell se chce s Navalným setkat.
Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.
Kreml dnes varoval Evropskou unii, aby neudělala „hloupost“, že bude podmiňovat budoucí vztahy s Ruskem osudem opozičního vůdce Alexeje Navalného. Navzdory tvrdým policejním represím vůči demonstrantům se šéf unijní diplomacie do Moskvy chystá.
Přes naléhání řady států Evropské unie se dnes ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. Přednost dostala diplomatická cesta.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali země Evropské unie k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 kvůli zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného.
Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček patří mezi ty evropské politiky, kteří jasně odsoudili včerejší zatčení ruského oponenta režimu Alexeje Navalného. Petříček uvedl, že bude chtít věc projednat na nejbližším jednání Rady ministrů zahraničí EU.
Rusko dnes oznámilo reciproční rozšíření seznamu představitelů členských zemí Evropské unie, kterým zakázalo vstup na ruské území v odvetě za unijní sankce, přijaté po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného.
Evropská unie dnes zveřejnila seznam šesti osob, na něž uvalila sankce za otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Jsou mezi nimi lidé z úřadu prezidenta Vladimira Putina či ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Sankce uvalila i na ruský státní chemický výzkumný ústav. K sankcím proti ruským představitelům se připojila také Velká Británie. Kreml označil nová opatření za úmyslně nepřívětivý krok, který poškozuje vzájemné vztahy.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Další sankce Evropské unie na Rusko mohou být uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, řekl dnes mluvčí Evropské komise. Rusko pro sankce nevidí důvod.
Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný. Oznámily to dnes tiskové agentury.
Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem…
Poté, co se v pátek ministři zahraničí EU na mimořádné videokonferenci shodli na uvalení sankcí proti Bělorusku, vyzval český premiér Andrej Babiš (ANO) Evropskou unii k tomu, aby byla v běloruské otázce akční. „Sankce musí přijít rychle,“ uvedl v neděli ve svém obvyklém videu.
Evropská komise dnes vyzvala běloruské úřady k okamžitému osvobození všech aktivistů, obhájců lidských práv, blogerů a novinářů zadržených před nedělními prezidentskými volbami. Vyzvala také Minsk k zajištění základních práv a svobody slova a shromažďování.
Státy, organizace a další dárci přislíbili celkem 7,4 miliardy eur na výzkum léčby, diagnostiky a vakcíny proti covid-19. Své závazky oznamovali při pondělní dárcovské konferenci, kterou zaštítila Evropská komise.
