Grilování: Orbánův komisař zatím europoslance nepřesvědčil
Přestože maďarský kandidát na komisaře pro oblast zdraví Olivér Várhelyi podal během grilování dobrý výkon, europoslance nepřesvědčil. Jeho osud tak visí na vlásku.
Přestože maďarský kandidát na komisaře pro oblast zdraví Olivér Várhelyi podal během grilování dobrý výkon, europoslance nepřesvědčil. Jeho osud tak visí na vlásku.
Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině.
Evropu trápí nezvládnutá nelegální migrace, válka za humny i riziko velkého konfliktu na Blízkém východě. Právě o těchto tématech byl čtvrteční summit v Bruselu. Češi z něj odjeli spokojení.
Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila jeho plán na vítězství v konfliktu s Ruskem.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Od prezentace priorit maďarského předsednictví na půdě Evropského parlamentu se vyhrocená debata čekala. Překvapením však byla ostrost prohlášení a tvrdý adresný projev šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen.
Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán.
Skupina 17 evropských zemí, mezi nimi i Česká republika, žádá Evropskou komisi o změnu v navracení migrantů. Informoval o tom server Euronews.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo Evropské unie. Evropská komise to dnes oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.
Ministři zahraničních věcí se ve čtvrtek (29. srpna) setkali v Bruselu na neformálním jednání, tzv. gymnichu. Schůzka se měla původně odehrát v Budapešti, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrel ji ale jako „trest“ za Orbánovy proruské kroky přesunul do unijního hlavního města.
V Bruselu se ve čtvrtek 29. srpna odehraje neformální setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Pozvání přijal už tradičně ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, po pěti letech nucené pauzy se setkání účastní i turecky protějšek Hakan Fidan.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Evropa zblízka přináší minisérii Evropa po volbách a třetí díl patří maďarskému předsednictví.Jak si vysvětlit kontroverzní kroky maďarské vlády z úvodu předsednictví? Může Budapešť o předsednictví přijít? A co ještě očekávat? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Vratislav Havlík.
Maďarsko mělo do 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti rostou.
Nová Evropská komise už začíná mít konkrétní obrysy, své kandidáty na eurokomisaře či eurokomisařky už zveřejnily téměř dvě třetiny zemí Evropské unie.
Maďarsko zjednodušilo podmínky vstupu pro občany Ruska a Běloruska, a to nedlouho poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu. Krok podle některých představitelů Evropské unie může znamenat bezpečnostní hrozbu, obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
První rezoluce nově složeného Evropského parlamentu (EP) se věnovala válce na Ukrajině. Europoslanci se shodli na nutnosti podporovat Ukrajinu a opětovně odsoudili ruskou agresi. Zkritizovali také předsedu zakládající frakce Patriotů pro Evropu Viktora Orbána za cestu do Ruska.