Ministři zahraničních věcí se ve čtvrtek (29. srpna) setkali v Bruselu na neformálním jednání, tzv. gymnichu. Schůzka se měla původně odehrát v Budapešti, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrel ji ale jako „trest“ za Orbánovy proruské kroky přesunul do unijního hlavního města.
V Bruselu se ve čtvrtek 29. srpna odehraje neformální setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Pozvání přijal už tradičně ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, po pěti letech nucené pauzy se setkání účastní i turecky protějšek Hakan Fidan.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Evropa zblízka přináší minisérii Evropa po volbách a třetí díl patří maďarskému předsednictví.Jak si vysvětlit kontroverzní kroky maďarské vlády z úvodu předsednictví? Může Budapešť o předsednictví přijít? A co ještě očekávat? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Vratislav Havlík.
Maďarsko mělo do 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti rostou.
Nová Evropská komise už začíná mít konkrétní obrysy, své kandidáty na eurokomisaře či eurokomisařky už zveřejnily téměř dvě třetiny zemí Evropské unie.
Maďarsko zjednodušilo podmínky vstupu pro občany Ruska a Běloruska, a to nedlouho poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu. Krok podle některých představitelů Evropské unie může znamenat bezpečnostní hrozbu, obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
První rezoluce nově složeného Evropského parlamentu (EP) se věnovala válce na Ukrajině. Europoslanci se shodli na nutnosti podporovat Ukrajinu a opětovně odsoudili ruskou agresi. Zkritizovali také předsedu zakládající frakce Patriotů pro Evropu Viktora Orbána za cestu do Ruska.
Patrioti pro Evropu neuspěli ve volbě místopředsedů Evropského parlamentu (EP). Mezi jejich kandidáty byla i česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která ale nezískala dost hlasů. V EP se tak projevila izolace krajní pravice, na níž se dohodly strany středové proevropské většiny.
Martin Hlaváček, znovuzvolený v červnových eurovolbách za hnutí ANO, se neujme druhého mandátu v Evropském parlamentu. Neumožní mu to závažné osobní důvody, uvedl dnes na síti X.
Europarlamentní frakce dosáhly v noci na dnešek předběžné dohody o rozdělení výboru v EP. Dohoda musí být ještě schválena na politické úrovni.
V Bruselu dnes vznikla europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe). Její místopředsedkyní se stala česká europoslankyně za ANO Klára Dostálová.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie, uvedl dnes ve svém prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii dnes ujalo Maďarsko. Jeho prioritami budou posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace.
Herbert Kickl (FPÖ), Viktor Orbán (Fidesz) a Andrej Babiš (ANO) představili v neděli 30. června na setkání ve Vídni novou politickou koalici s názvem „Patrioti pro Evropu“. Jádro tvoří populistické strany z Rakouska, Maďarska a Česka, které teď budou usilovat o vytvoření nové politické frakce.
Premiéři a prezidenti členských zemí EU si přejí, aby Ursula von der Leyen pokračovala v čele Evropské komise.
