V EU se stále málo investuje. Zvlášť velký problém je to v případě výzkumu a inovací, protože to může mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie. Komise chce investice nakopnout i s pomocí evropského rozpočtu.
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Evropská komise do roku 2020 podpoří členské státy, které chtějí vstoupit do eurozóny, částkou překračující dvě miliardy eur. Navrhla i další kroky pro eurozónu, jako vytvoření stabilizační a investiční funkce.
Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.
Několik stávajících evropských programů se má spojit do nového fondu, který bude podporovat spolupráci justice, nevládní organizace a think tanky. Další peníze mají posílit boj proti podvodům.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Nastavení fondů EU by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou Radimem Sršněm jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit.
Podle představitelů Slovenska a Maďarska se země V4 debatě o dodržování zásad právního státu nebojí. Podmínka, na kterou se má vázat čerpání evropských peněz, má být ale stejným způsobem platná pro celou sedmadvacítku, říkají.
Polští a čeští zákonodárci chtějí posílit roli národních parlamentů v evropských otázkách. Chtějí i posílit bilaterální spolupráci mezi parlamenty a zamezit snižování příspěvků z kohezních a zemědělských fondů EU.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.
Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?
Ve středu představí Evropská komise základní představu víceletého finančního rámce EU, po které budou během května následovat detailnější materiály. Mezi sporné otázky patří podmínky pro čerpání unijních fondů nebo hledání nových zdrojů pro evropský rozpočet.
Unie nemá prostředky, jak v některých členských zemích zabránit zneužívání evropských fondů zkorumpovanými politiky. Měla by zavést mechanismus, který korupčníky odstaví, píše europoslanec Benedek Jávor.
Budoucnost evropských dotací, Čapí hnízdo, ale také mzdy českých řidičů nebo exkluzivní stáže pro vybrané studenty. O tom všem jsme se bavili s europoslankyní Martinou Dlabajovou (ANO, ALDE).
