Nástupce velkého programu EU na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa dostává první jasné obrysy. Kromě méně přísných pravidel má tentokrát přinést hlavně daleko více peněz. Co od něj čekají Češi?
Evropská komise představila strategie pro implementaci umělé inteligence do vědy a klíčových odvětví. Umělá inteligence má zlepšit včasnou detekci rakoviny, pomoci s obranou a automatizovat dopravu.
Ukrajinská věda a výzkum čelí řadě problémů – od masivního „odlivu mozků“, po chronické podfinancování vědy. Klíčové je propojení s evropskými partnery, rozvoj sociálního kapitálu a větší důraz na podporu mladých vědců, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Olga Jermakova.
V Evropě i v Česku rostou výdaje na obranu, sociální systém nebo zdravotnictví, vědci a inovátoři tak musí využívat veřejné prostředky efektivněji. Cestou k tomu je méně priorit a častější spolupráce, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Michal Pazour.
Evropská komise uvede nový balíček ve výši 500 milionů eur na rozvoj evropské vědy. EU doufá, že tak přiláká zahraniční vědce, zejména ty ze Spojených států poté, co americký prezident Donald Trump oznámil rozsáhlé vládní škrty, které zasáhly i vědu.
Tři strategické projekty pod taktovkou moravskoslezských univerzit míří na rozvoj vědy, vzdělávání a podnikání v kraji. Například v Karviné vzniká speciální centrum, které má vychovat mladé podnikatele. V regionu je jich totiž tradičně málo.
Když se Evropa v uplynulých letech potřebovala dostat z krizí, často sahala do obálky s penězi, které měly jít původně na výzkum. Vědecká komunita napříč EU by si přála, aby se to už nestávalo.
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Program Horizont Evropa podporující vědce a inovátory pomáhá evropským zemím obstát ve světové konkurenci, která se kvůli globálnímu napětí přiostřuje. Vidět jsou i Češi, kteří se čím dál častěji stávají koordinátory projektů.
Jak se v ČR daří využívat prostředky z NPO na financování výzkumu, vývoje a inovací? Podívejte se na rozhovor s Marianem Piechou z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Davidem Póčem z České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu.
Nedostatek péče o duševní zdraví netrápí jen Česko, ale i další evropské země. Podle odhadů Evropské komise přitom pozdní řešení duševních onemocnění stojí EU každoročně přes 14,7 bilionu korun. Europoslanci proto nyní schválili první zprávu věnovanou duševnímu zdraví, ve které vyzývají ke hledání společnému řešení.
Česko i letos zůstává v evropském žebříčku European Innovation Scoreboard mezi průměrnými státy, přitom právě do výzkumu a inovací mají v následujících letech směřovat miliardy korun z balíčků evropských dotací. Mohou tyto finance něco změnit? A jaké projekty vlastně zaplatí?
Chápu snahu státu získat peníze, kde se dá, ale myslím, že by se měla hledat opatření, která spíše omezí současnou spotřebu než ta, která omezí investice do budoucího rozvoje, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Michal Pazour.
Evropské programy pro výzkum a inovace dovolují vědcům z Česka pouštět se do ambiciózních projektů po celém světě. Podle výzkumníků samotných by se fungováním evropských grantů měly inspirovat i ty české, často příliš zatížené byrokracií.
Kam ukládat energii vyrobenou ze solárních panelů či větrných turbín tak, aby ji bylo možné využívat i v časech, kdy nesvítí i nefouká? Na tuto otázku hledají odpověď vědci z Landshutské univerzity aplikovaných věd ve spolupráci s experty ze Západočeské univerzity v Plzni.
Věda umí zachraňovat životy. Důkazem jsou objevy učiněné během pandemie koronaviru, díky nimž se podařilo vyvinout nejen testovací systémy, ale i různé ochranné prostředky či vakcíny. Věda přitom nevzniká jen tak – i vědci a vědkyně potřebují mít ke své práci k dispozici infrastrukturu.
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Jak se věda a výzkum podílejí na řešení aktuálních globálních výzev, jako je pandemie covidu-19, změna klimatu nebo zajištění dostatku energií? Jak podpořit výzkumné infrastruktury napříč Evropou tak, aby přinášely společnosti užitečné výstupy?
