Rozdílná kvalita potravin v zemích EU vyvolává nesouhlas zemí V4. V nejbližších dnech se proto premiéři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska sejdou na mimořádném summitu, aby řešení problému urychlili.
Brexit by neměl omezit práva českých občanů žijících ve Velké Británii. Shodují se na tom všechny parlamentní strany včetně opozice. Dalším společným tématem pro české politiky bude reforma EU.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
Jedním z důležitých témat summitu byla obrana a bezpečnost EU. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky Evropská rada nahlíží pozitivně zejména na snahu o vytvoření společného obranného fondu. Jako slabinu však vidí dosavadní špatné fungování tzv. Battle Groups, tedy bojových jednotek Unie.
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
Ověřování politických výroků, takzvaný factchecking, je v Evropě čím dál populárnější. Své kontrolory politiků má i Česká republika.
Společnost Uber se v EU potýká s mnoha problémy a soudními spory. Jeden takový spor se nyní dostal až k Soudnímu dvoru EU, který se tak vůbec poprvé vyjádří k otázce sdílené ekonomiky. Předpokládá se, že pozici Uberu před soudem podpoří většina členských států, které se budou prvního slyšení účastnit.
Inovace a digitální technologie nejsou oblasti, ve kterých by země Visegrádské skupiny vynikaly. Proto je nutné, aby vlády jednotlivých zemí šly digitalizaci a zavádění inovací naproti. Stěžejní je podporovat start-upy a reformovat vzdělávací systém, ve kterém by neměly chybět předměty jako programování, digitální dovednosti či podnikání a kreativita.
Evropští lídři se sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky EU. Ve čtvrtek 20. října se jednání zaměřilo na krizovou situaci v Sýrii, problematiku Ruska a migraci z Afriky.
Jak by měla vypadat evropská azylová a zahraniční politika? Měl by se současný přístup částečně upravit nebo je potřeba nastavit zcela nový? Zuzana Števulová a Martin Rozumek přináší společný náhled na aktuální problematiku migrace.
Česko a Polsko se dohodly na pokračování projektu plynového propojení Stork II, jehož realizace byla podle dřívějších informací ohrožena. Případná dotace z EU teď ale bude vyžadovat novou žádost.
Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
Po čtyřech letech Českou republiku navštíví německá kancléřka Angela Merkelová. Praha však není jediné evropské město, do kterého nejvyšší německá představitelka tento týden přijede. Během šesti dnů ji přivítají příznivci i odpůrci v šesti městech a podá si při tom ruku s 15 evropskými premiéry a prezidenty.
