Agentura EUAA má hrát klíčovou roli v novém azylovém systému. Bude pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů. Ty pak budou přerozděleny mezi členské státy EU. Česko a další země V4 se na německý plán dívají s odporem.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Financial Times tvrdí, že demokracie v zemích V4 ohrožena není a že by se EU měla především zaměřit na zabezpečení svých hranic. Je prý zapotřebí EU zreformovat a navrátit pravomoce členským státům.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
ČR se také zúčastní neformálního summitu o migraci v Bruselu před oficiálním summitem EU příští týden. O migraci se bude jednat i na dnešním summitu V4, kam zavítá rakouský kancléř, který s Visegrádem sdílí podobný pohled na věc.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Evropská unie je organismus s neuvěřitelně složitou vnitřní architekturou a u všech jednání, která se tam odehrávají, musí být ČR zastoupena. O této „mravenčí práci“ jsme hovořili s velvyslancem ČR při EU Martinem Povejšilem.
Brexit Česku umožňuje rozvážit priority, které by měla v EU zastávat, říká studie, jež předkládá tři možné scénáře dalšího vývoje. Které to jsou?
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
Češi prostě nevědí nic o globálních strategiích EU nebo propojenosti energetických sítí. Ale velmi dobře vědí, že v Německu koupí levnější a kvalitnější potraviny, říká v rozhovoru o českém pohledu na EU europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Česká republika v rámci EU suverenitu ztratila. Jedinou šancí, jak ji dostat zpět, je EU opustit a začít navazovat rovnocenné vztahy, říká lídr strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
Země Visegrádu mají podobné zájmy a problémy, myslí si strany kandidující do Poslanecké sněmovny. Sdílí totiž společnou historii i geografickou pozici. V současné době jsou ale rozdělené. V4 přesto zůstává nástrojem pro debatu a spolupráci.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
