Téma migrace se v posledních dekádách tak zpolitizovalo, že ani zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny nezmění evropský přístup k lidem, kteří přicházejí z jiných kontinentů. Prim bude dál hrát ochrana hranic, a to i na úkor lidských práv.
Jak se zkušenost s uprchlickou vlnou z Ukrajiny propsala do reformy migrační politiky EU? V podcastové minisérii Válka v Evropě odpovídají ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země EU na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Charita Znojmo se podle ředitele Evžena Adámka zapojuje do pomoci Ukrajině již přes 20 let. V říjnu jí byla za její aktivitu udělena Cena evropského občana.
Evropská unie se mnohdy stává terčem kritiky pro svoji náročnou byrokracii a těžkopádné rozhodování. Není divu, uřídit požadavky sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a schválení jakékoliv legislativy vyžaduje čas a vůli najít kompromis.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny.
Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU o rok déle, nejméně tedy do března 2024. Mimořádný systém dává milionům lidí prchajícím před ruskou agresí možnost v unijních zemích získat práci, vzdělání či sociální dávky.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes při jednání v Praze potvrdil svému rumunskému protějšku Bohdanu Aureskovi českou podporu vstupu Rumunska do schengenského prostoru. Řekl to na tiskové konferenci v Černínském paláci. Země podle Aureska splnila veškerá kritéria.
Vít Rakušan a jeho kolegové projednali boj se sexuálním zneužíváním online, zvládání uprchlické krize nebo připravenost Unie na organizovaný zločin, který s válkou zesílí. Nové pomoci se zajištěním své bezpečnosti se dočkalo Moldavsko.
Děti z válečného pole. Zatímco část z nich stále zůstává na Ukrajině v nelidských podmínkách, miliony přicházejí do Evropy. Stovky tisíc z nich také byly násilně deportovány do Ruska a existuje o nich jen minimum informací.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
