Švýcarsko chce být solidární se Západem, který sankcemi trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, a chce se tvrději zaměřit na aktiva jednotlivců a organizací ze sankčního seznamu Evropské unie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta jsou ale nedostatečné.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky.
Konec plynovodu Nord Stream 2 představuje pro Rusko pouze malý trest v porovnání s tím, co možná přijde jako součást nových sankcí. Kompletní zastavení ruských dodávek plynu by velmi zasáhlo i Evropu samotnou, protože alternativ moc není.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám.
Západní představitelé dnes ostře reagovali na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat na jejich území ruské vojáky v rámci „mírové mise“.
Členské země EU neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.
Jaká je role Evropské unie v napětí mezi Ukrajinou a Ruskem? A jak tato role zapadá do zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky bloku? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s redaktorem EURACTIV.cz Ondřejem Plevákem.
Spojené státy budou s Evropskou unií spolupracovat na zajištění přísunu plynu do Evropy pro případ ruské invaze na Ukrajinu. Shodli se na tom dnes americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Názor mění i Německo či Rakousko.
Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů.
Na východních hranicích EU je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu.
