Západní představitelé dnes ostře reagovali na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat na jejich území ruské vojáky v rámci „mírové mise“.
Členské země EU neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.
Jaká je role Evropské unie v napětí mezi Ukrajinou a Ruskem? A jak tato role zapadá do zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky bloku? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s redaktorem EURACTIV.cz Ondřejem Plevákem.
Spojené státy budou s Evropskou unií spolupracovat na zajištění přísunu plynu do Evropy pro případ ruské invaze na Ukrajinu. Shodli se na tom dnes americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Názor mění i Německo či Rakousko.
Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů.
Na východních hranicích EU je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu.
Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, podezření padá na ruské hackery. S pomocí Ukrajině přispěchaly NATO i EU.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková pojede příští týden do Moskvy jednat o napjaté situaci kolem Ukrajiny. Řekla to dnes novinářům před schůzkou s kolegy ze zemí Evropské unie. Hned v pondělí se vydá do Kyjeva.
Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo rozsáhlým následkům, prohlásil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell poté, co navštívil frontovou linii mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty v Donbasu.
EU bude reagovat rozhodně, pokud se Rusko dopustí další agrese proti Ukrajině, přislíbil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který dnes zahajuje návštěvu Ukrajiny. Ve společnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby by se měl podívat i na frontovou linii v Donbasu.
Zatímco napětí mezi Ukrajinou a Ruskem je nejvyšší za poslední roky, lídři EU se ve středu 15. prosince po čtyřech letech sešli se svými protějšky ze zemí Východního partnerství (EaP) na summitu, jehož cílem bylo znovu potvrdit strategický význam regionu.
