Evropská komise dnes představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard Kč) na podporu základních funkcí státu.
Státy Evropské unie jsou připraveny půjčit Ukrajině příští rok 18 miliard eur (437 miliard Kč) na…
Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny by měl dnes označit současný ruský režim za teroristický. Vychází to z návrhu usnesení, které má redakce EURACTIV.cz k dispozici. Stejný krok učinil souběžně i Bezpečnostní výbor.
Charita Znojmo se podle ředitele Evžena Adámka zapojuje do pomoci Ukrajině již přes 20 let. V říjnu jí byla za její aktivitu udělena Cena evropského občana.
Na regiony se všude po Evropě dívá shora, to je špatně, říká Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která v rozhovoru pro EURACTIV.cz komentuje svoji novou úlohu v bruselské instituci. České předsednictví podle ní není dostatečně aktivní.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu k debatě o tom, jak dále omezit dopad vysokých cen energií na obyvatele a firmy v Unii.
Česku v novém energetickém balíku Evropské komise (EK) chybí explicitní návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Evropská komise (EK) dnes doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU o rok déle, nejméně tedy do března 2024. Mimořádný systém dává milionům lidí prchajícím před ruskou agresí možnost v unijních zemích získat práci, vzdělání či sociální dávky.
Jedním z hlavních témat pátečního neformálního summitu unijních lídrů na Pražském hradě byla pomoc Ruskem napadené Ukrajině – morální, praktická i finanční.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Státy Evropské unie v úterý formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
