Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
V pátek 24. února to bude rok od počátku ruské agrese na Ukrajině. EU v těchto dnech dokončuje již 10. balíček sankcí proti Rusku. Co přinese? Jak sankce dopadají na Rusko? A jak zajistit jejich vymáhání? Odpovídá analytik Pavel Havlíček.
Rok války na Ukrajině posílil jednotu Evropské unie a smazal dříve významné rozdíly v přístupu k Rusku. Zároveň zásadně změnil postoje evropských zemí k poskytování zbraní mimounijnímu spojenci a odhalil jejich nedostatečnou připravenost na vleklý konflikt s vojenskou velmocí.
Evropské snahy o dohnání Ruska k odpovědnosti za válku na Ukrajině pokračují vytvořením mezinárodního Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině. Centrum samo ale dohnat Rusko k odpovědnosti nemůže. Na stole tak zůstává možnost zřízení speciálního tribunálu.
Únorovému summitu v Bruselu dominovala tři témata – pomoc Ukrajině, migrace a reakce EU na americké subvence. Ačkoliv jednání lídrů zásadní průlom nepřineslo, do historie se přece jen zapíše. Poslechněte si speciální epizodu podcastu Evropa zblízka s redaktorem Ondřejem Plevákem.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Evropská unie v úterý poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Nebudete vetovat pomoc Ukrajině a my vám za to něco nabídneme. Tak by se dal popsat výsledek vyjednávání mezi EU a Maďarskem. České předsednictví si jen pár týdnů před jeho koncem zažilo dramatické chvíle.
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy.
Země Evropské unie se v úterý napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu.
V minulém týdnu schválil Evropský parlament historicky první dlouhodobou půjčku Ukrajině. Celkem se jedná o 18 miliard eur, které by měly pokrýt primárně výdaje na chod základních služeb a poválečnou obnovu.
Europoslanci v úterý schválili posílení ochrany kritické infrastruktury v Evropské unii. Nově schválená unijní pravidla se mají týkat například zásobování potravinami a vodou, kybernetické infrastruktury či finančního sektoru.
Evropská komise v úterý schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Výcviková mise pro ukrajinské vojáky, kterou se dnes EU chystá spustit, bude v provozu do několika týdnů, potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Rada EU podle něj také schválí rozšíření sankcí za represe vůči demonstrantům v Íránu.
