Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU o rok déle, nejméně tedy do března 2024. Mimořádný systém dává milionům lidí prchajícím před ruskou agresí možnost v unijních zemích získat práci, vzdělání či sociální dávky.
Jedním z hlavních témat pátečního neformálního summitu unijních lídrů na Pražském hradě byla pomoc Ruskem napadené Ukrajině – morální, praktická i finanční.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Státy Evropské unie v úterý formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 5 miliard eur. Dohodli se na tom ministři financí EU na neformálním jednání v Praze. Reagovali tak na probíhající ruskou agresi na Ukrajině, která přímo dopadá i na ekonomiky členských států.
Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí.
Ministři zahraničí zemí EU se v Praze domluvili na pozastavení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem. Turistům se tak v praxi podstatně stíží cestování do Evropy. Úplný zákaz víz, který prosazovalo Česko nebo severské země, ale zatím neprošel.
Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes v Praze vyslovil pro to, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování.
Poslechněte si druhý díl minisérie podcastu Evropa zblízka věnované českému předsednictví. Tentokrát se za českými předsednictvími ohlédne europoslanec Alexandr Vondra (ODS). V čem si jsou česká předsednictví podobná? A na co by si měla dát vláda pozor při tom současném?
Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely.
Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci.
Česko se v roli předsednické moderující země musí aktivně chopit témat, ke kterým je tradičně zdrženlivé. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na dalším z neformálních setkání na úrovni Rady EU v Praze tak otevřel citlivé reformní otázky.
