Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států v Praze.
Poměrně rychlá shoda. Tak by se dal zjednodušeně popsat první den summitu Evropské rady, a to navzdory očekáváním. Ta předjímala, že diskusi lídrů může zkomplikovat například otázka jaderné energie. Jednání se ale nakonec obešlo bez výrazných komplikací a průtahů.
Hlavy států a vlád evropské sedmadvacítky se setkávají v Bruselu na summit Evropské rady. Na stole toho nebudou mít málo.
Podpora Ukrajině, ekonomika a energetika. Právě to jsou hlavní témata, o kterých budou ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu jednat premiéři a prezidenti zemí EU. Prim by měla hrát diskuse o ekonomických otázkách.
Ministři vlád Česka a Slovenska se v dubnu setkají na společném jednání. Redakci EURACTIV.cz to v rozhovoru řekl český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák.
Ministři obrany členských zemí Evropské unie dnes diskutovali o strategii vystupňování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině, která zahrnuje vyčlenění dvou miliard eur (47 miliard Kč) ze společných prostředků.
Moldavsko je kandidátskou zemí EU, proevropský přístup je však pro řadu místních lidí synonymem korupce. Země navíc nadále řeší komplikovanou situaci v Podněstří, ve kterém je vysoká koncentrace ruských vojáků a zbraní.
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
V pátek 24. února to bude rok od počátku ruské agrese na Ukrajině. EU v těchto dnech dokončuje již 10. balíček sankcí proti Rusku. Co přinese? Jak sankce dopadají na Rusko? A jak zajistit jejich vymáhání? Odpovídá analytik Pavel Havlíček.
Rok války na Ukrajině posílil jednotu Evropské unie a smazal dříve významné rozdíly v přístupu k Rusku. Zároveň zásadně změnil postoje evropských zemí k poskytování zbraní mimounijnímu spojenci a odhalil jejich nedostatečnou připravenost na vleklý konflikt s vojenskou velmocí.
Evropské snahy o dohnání Ruska k odpovědnosti za válku na Ukrajině pokračují vytvořením mezinárodního Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině. Centrum samo ale dohnat Rusko k odpovědnosti nemůže. Na stole tak zůstává možnost zřízení speciálního tribunálu.
Únorovému summitu v Bruselu dominovala tři témata – pomoc Ukrajině, migrace a reakce EU na americké subvence. Ačkoliv jednání lídrů zásadní průlom nepřineslo, do historie se přece jen zapíše. Poslechněte si speciální epizodu podcastu Evropa zblízka s redaktorem Ondřejem Plevákem.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Evropská unie v úterý poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
