Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona schválený vládou.
Uhlíkové clo vstupuje do ostrého provozu a Evropská komise zároveň chystá Industrial Accelerator Act – legislativu, která má posílit evropskou výrobu. Více se dozvíte v prvním vydání Dekarbo briefu v roce 2026.
Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Jestli něco chci po evropských volbách, tak právě rozšířit evropské uhlíkové clo na celou řadu produktů, jako je textil, izolační materiály či stavební materiály, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr životného prostředí Petr Hladík.
Instituce EU schválily další část balíčku Fit for 55. Jak bude vypadat nový systém obchodování s emisními povolenkami? Kdo bude platit uhlíkové clo? A jak chce EU pomoci vyvážit náklady na snižování emisí skleníkových plynů? Odpovídá analytička Kateřina Kolouchová z Fakta o klimatu.
Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.
Europoslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil svou pozici k reformě systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi.
Celá skladba zdrojů rozpočtu EU se musí změnit, a to i v kontextu brexitu, říká Veronika Solilová z Mendelovy Univerzity v Brně. Environmentální daně, jako je například nově připravené uhlíkové clo, se podle ní jeví jako vhodná cesta.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?
Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v EU od roku 2035 vyloučen. Evropská komise dnes navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat emise oxidu uhličitého. EK chce také rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.
Dosažení uhlíkové neutrality nebude jednoduché, a EU tak hledá způsoby, jak na to. Zároveň nechce v boji proti klimatickým změnám zůstávat osamocena. Jedním z nástrojů, jak tyto požadavky uspokojit, by mohlo být tzv. uhlíkové clo. Jak by mělo fungovat?
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.
