Zástupci České republiky, Polska a Evropské komise dnes poprvé společně jednali o sporu kolem polských plánů prodloužit a rozšířit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic.
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci zároveň podpořili využívání plynu.
České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.
Podnět Evropské komisi kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów, jak o něm koncem července rozhodla vláda, podá Česko až v září. Polsko podle ministerstva životního prostředí o záměru nekomunikuje a neposkytuje Česku požadované informace.
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Polsko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nedodrželo v případě přeshraničního jednání o rozšíření dolu Turów některé evropské směrnice a Česko nedostalo o záměru všechny požadované informace. Případ by mohl skončit až u Soudního dvora EU.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinu však nelze…
Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu.
Polsko schválilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících minimálně 20 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu.
Karlovarský kraj zaostává v čerpání evropských dotací za ostatními českými kraji. I když ho budoucí snížení objemu kohezních fondů ovlivní spíše méně, představitelé kraje i města Karlovy Vary chtějí být při plánování nových projektů samostatnější už teď.
Německá uhelná komise rozhodla, že Německo by mělo do roku 2038 skoncovat s těžbu uhlí. S ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem jsme hovořili mimo jiné o tom, jak uhelná komise dosáhla kompromisu, a jak by se z německého příkladu mohla poučit ČR.
Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny za rok 2018, píše Jana Maussen.
Město Litvínov se připravuje na výstavbu bazénu či opravu mostu. Právě takové projekty by podle starostky města Kamily Bláhové (ANO) měly být podporovány z fondů Evropské unie.
