Populismus se v posledních letech usadil v evropských politických reprezentacích. Co o jeho „kondici“ vypovídají nedávné volby v sedmadvacítce? A jak tento politický styl souvisí s odklonem od uhlí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá politolog Vlastimil Havlík.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
EU připravuje nové sankce. Mezi nimi by mohl být i zákaz dovozu ruského uhlí. Německý ministr zahraničí Robert Habeck uvedl, že tento krok podporuje.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal v současné podobě podle analytiků kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu skončila. Dekarbonizace bude sice pokračovat, ale na mnohem racionálnějším a pragmatičtějším půdorysu.
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Česko podle polského premiéra Mateusze Morawieckého stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale ČTK řekla, že její resort zatím nedostal od Polska finanční kompenzaci.
Uzavření smlouvy mezi Českem a Polskem o náhradách za škody způsobené těžbou v polském hnědouhelném dole Turów neochrání podle organizace Greenpeace životní prostředí a zásoby vody na české straně hranice.
Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.
Sledujte debatu server EURACTIV.cz na téma Uhlí musí z kola ven. O proměně českých uhelných regionů debatovali: Iva…
Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?
Tři české kraje si mezi sebe v následujících letech rozdělí asi 42 miliard korun z unijní kasy. Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj je získají na to, aby se dokázaly vyrovnat s ozeleněním ekonomiky. V čem konkrétně jim pomohou?
Ekologové z platformy Společně pro vodu vyzvali dnes k přerušení jednání o polském hnědouhelném dolu Turów do jmenování nové vlády. V případě, že by vyjednavači text dohody finalizovali, dostane se podle ekologů nová vláda do patové situace.
