Čerstvá koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů, která čeká na důvěru od Poslanecké sněmovny, se rozchází v postoji k Ukrajině. Česká pozice je tak mnohdy nečitelná, jak ukázal vývoj na přelomu roku. Jak se s novou vládou mění česká zahraniční a evropská politika? A jak mohou postoje a rétorika nových vládních představitelů ovlivnit pozici ČR v EU?
Ukrajina v červenci přijala zákon, který oslabil nezávislost protikorupčních úřadů. Ukrajinci i EU proti němu protestovali. Prezident Zelenskyj mezitím podepsal zákon, který nezávislost úřadů obnovil. Demonstrace se nicméně staly hlavním tématem proruských médií.
Česko se prezentuje jako velký podporovatel Ukrajiny. Jak se konkrétně angažuje a co konkrétně již do Kyjeva poslalo? Redakce Euractiv.cz připravila přehled dodané pomoci.
Evropský úřad veřejného žalobce zahájil formální vyšetřování podezření ze zneužití unijních prostředků skupinou Identita a demokracie (ID), která působila v Evropském parlamentu do loňských voleb. Součástí této krajně pravicové frakce byla mimo jiné česká SPD Tomia Okamury.
S blížícími se sněmovními volbami v říjnu 2025 zůstává otázka podpory Ukrajině jedním z hlavních zahraničněpolitických témat. Zatímco vládní strany prosazují pokračující pomoc a podporu integrace do EU, část opozice odmítá dodávky zbraní a upozorňuje na rizika.
Europoslanec Filip Turek bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách, povede středočeskou kandidátku Motoristů sobě. Jeho ambicí je nejen poslanecký mandát, ale i ministerský post. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Kampaň před eurovolbami přinesla v Česku i na Slovensku vlnu dezinformací a manipulací na sociálních sítích. V jejich šíření dominují zejména ti aktéři, kteří využívají silně emotivní a vyhrocenou komunikaci, aby mobilizovali co nejvíce potenciálních voličů.
Dezinformace o dění na Ukrajině na sociálních sítích nejsou novinkou a setkala s nimi už většina českých uživatelů. Kdo je ale používá a odkud pocházejí?
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Jaký obrázek si o migračním paktu udělá člověk, který čerpá informace výhradně ze sociálních sítí? Podle očekávání zdaleka ne objektivní – a rozhodně ne pozitivní. Kdo se tématu migrace v českém online prostoru nejvíce věnoval a jak byl migrační pakt nejčastěji popisovaný, se věnovala redakční analýza.
Europoslanci sice nemají tak velké pravomoci, aby mohli měnit „základní stavební kameny“ států nebo Evropské unie, některé české strany však ve svých předvolebních programech píšou věci, které se s demokracií úplně neslučují.
Jak se o Green Dealu komunikuje na sociálních sítích? Především hodně zjednodušeně. Nejhlasitější pak jsou téměř tradičně kritici. A to nejen pokud jde o zelené politiky, ale rovnou o celou EU.
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) může podle opozičního hnutí ANO hlasovat proti přijetí unijního migračního paktu při nadcházejícím posledním formálním jednání o dohodě na radě ministrů EU.
Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká, všechny strany, hnutí a koalice ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je fuj, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu.
Mezi kandidáty na europoslance by se mohlo objevit i jméno Petra Macha, bývalého europoslance a ex-předsedy strany Svobodných. „Členové SPD se mě na kandidaturu do EP ptali nebo mě k ní vybízeli,“ okomentoval pro redakci Mach. Okamura takovou možnost vítá.
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
