Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Moskvu, aby spolupracovala na vyšetřování otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Prohlásil to dnes před začátkem dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí zemí EU.
Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
Od NATO a EU se v současné krizi často očekává něco, co nemají v popisu práce. Severoatlantická aliance pomáhá s klíčovou přepravou zdravotnického materiálu, jinak však má podle odborníků poměrně malý prostor, jak se zapojit.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.
EU nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem.
Za vzestupem protievropských sil nejen v Česku stojí úspěch metody ruského generála Gerasimova, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaromír Štětina. Žebříčky europoslanců podle něj připomínají socialistické soutěžení, v předvolební kampani pak spoléhá na sílu sociálních sítí.
Reforma autorského práva plná užitečných změn nesmí padnout na dvou kontroverzních článcích, říká europoslanec Pavel Svoboda. Voličům lidovců záleží na konzervativních hodnotách, proto je mohla spolupráce s TOP09 a STAN odradit od účasti u voleb, tvrdí v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
Nedávný neúspěšný pokus o násilné převzetí moci v Turecku obnažuje přetrvávající zranitelnost této země vůči vojenským převratům. Zároveň…
Analýza se zabývá zahraniční politikou České republiky a předpoklady pro její uplatňování v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Dánské království se evropské spolupráce neúčastní v plném rozsahu. Po negativním výsledku referenda o Maastrichtské smlouvě v červnu 1992 si vyjednalo čtyři výjimky (opt-outs): ze společné měny euro, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, obranných aspektů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropského občanství.
Evropské občanství jako soubor několika společných práv občanů členských států pochopitelně nemá přímý vliv na obranyschopnost Evropské unie. Z pohledu konstruktivistické teorie se ale občanství může stát cenným příspěvkem na cestě k jednotné evropské obraně.
Evropská bezpečnostní a obranná politika je přes svou krátkou historii úspěšným projektem. Zároveň je ve své dnešní podobě akceptovatelná pro drtivou většinu států a politických aktérů na obou březích Atlantiku a je v zásadě i v souladu s transformující se transatlantickou vazbou. Akceptovatelnost EBOP a její soulad s transatlantickou vazbou jsou dány dlouhodobě a na obou březích Atlantiku vyjadřovanou potřebou, aby Evropa byla schopna vyjít ze své bezpečnostní závislosti na USA, převzala odpovědnost za dění „ve svých sférách vlivu“, použijeme-li toto imperiální označení, a přispěla i svými prostředky k obraně Západu.
