Česko chce odklad ETS2 minimálně do roku 2030. Přidalo se k Maďarsku a Slovensku
Česko dnes na Radě EU pro životní prostředí otevřeně podpořilo výzvu k odkladu spuštění druhé fáze systému emisních povolenek ETS 2 nejméně do roku 2030.
Česko dnes na Radě EU pro životní prostředí otevřeně podpořilo výzvu k odkladu spuštění druhé fáze systému emisních povolenek ETS 2 nejméně do roku 2030.
Česko nakonec na úterním jednání Rady EU pro životní prostředí nezastupoval slovenský ministr Tomáš Taraba, ale stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý. Jde o standardní postup pro situace, kdy se jednání nemůže zúčastnit ministr ani jeho náměstek.
Jak skloubit konkurenceschopnost s klimatickými ambicemi je teď nejdůležitější téma, které se v EU řeší. V následujících měsících to bude zjednodušování legislativy, snižování byrokracie a průmyslová politika, míní Štěpán Černý, který je novým českým velvyslancem ve výboru Coreper I.
Z Česka zní „ne“ dalšímu unijnímu klimatickému opatření – a sice návrhu Evropské komise na emisní cíl pro rok 2040 ve výši 90 %.
Jednání o emisním cíli pro rok 2040, který Evropská komise navrhla na 90 %, bude komplikované. Jaká je česká pozice? A co lze od jednání očekávat do budoucna? Odpovídá Štěpán Černý, zástupce vedoucího Stálého zastoupení ČR při EU a stálý představitel ČR ve výboru COREPER I.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Česko letos slaví dvě důležitá výročí – 20 let od vstupu do Evropské unie a 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. K příležitosti těchto výročí se proto napříč Českem odehraje řada akcí, které mají tyto historické a pro Česko určující milníky připomenout.
Česko přistupuje k evropské klimatické politice „se zdravým rozumem“. Jak se mu daří svou pozici prosazovat na summitech Evropské rady? A co můžeme od Bruselu v následujících měsících na poli ochrany klimatu očekávat?
Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani samotné fungování Evropské unie do budoucna. Možných scénářů je více.
Objem peněz, které Evropská unie posílá do českých regionů, by se měl v budoucnu snížit. Může za to nejen odchod Velké Británie z EU, ale také fakt, že Česko rok od roku bohatne.