2020: Rozšíření EU a vztahy s nejbližším okolím
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.
Státy Evropské unie vyškrtnou Srbsko a Černou Horu ze seznamu zemí, jejichž obyvatelé mohou cestovat přes vnější…
Zadržování uprchlíků v tranzitních zónách na maďarských hranicích porušilo právní předpisy Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož Maďarsko neumožnilo běžencům efektivně žádat o azyl, jak jej zavazují unijní směrnice.
Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo EU. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Konfliktní vztahy mezi Kosovem a Srbskem trvají už několik desetiletí. Srbsko sice stále vnímá Kosovo jako svou integrální součást, mezinárodně je však Kosovo uznané jako nezávislý stát 110 zeměmi, mezi nimi i Německem, Francií, USA či Českou republikou.
Evropané vycházejí do ulic. Kromě „žlutých vest“ ve Francii zažívají občanské protesty také v Belgii, Maďarsku, Rakousku nebo v Srbsku.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.
Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Řada investorů se odvrací od uhlí. Ilustrují to i problémy, které měl ČEZ s projektem v Černé Hoře. Balkánské země by se měly uhlí zbavit, napsala analytička z Climate Action Europe pro srbský EurActiv.
Region západního Balkánu je pro EU strategicky důležitý především z bezpečnostního hlediska. V 90. letech zde proběhlo několik ozbrojených konfliktů těsně za hranicemi EU. Cílem EU tedy je zabránit tomu, aby se tato situace někdy opakovala. V červenci 2013 vstoupilo do EU Chorvatsko. Kandidátský status má Srbsko, Černá hora, Makedonie a Albánie.