Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Balkánská země, jejíž nezávislost zatím neuznávají všechny členské státy EU, podává oficiální přihlášku. Tu podle informací EURACTIV.cz převezme ve čtvrtek ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Prezidenti a premiéři zemí EU přijeli do Albánie potvrdil své závazky vůči celému regionu západního Balkánu, na který se v uplynulých letech zapomínalo.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Rozšířený evropský formát, jehož lídři a lídryně se ve čtvrtek vůbec poprvé sešli na Pražském hradě, zahrnoval i pozvánku pro Kosovo. Přítomnost země, jejíž nezávislost není stoprocentně mezinárodně uznaná, vyvolala organizační těžkosti. A také spoustu politických otázek.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Srbský prezident Vučić včera složil přísahu a zahájil své druhé funkční období jako hlava státu. Při této příležitosti slíbil proevropské směřování země a připustil možnost, že se Srbsko připojí k západním sankcím.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.
Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Vakcíny, kterými se bude očkovat v České republice, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Shodli se na tom na dnešním jednání nejvyšší ústavní činitelé. Vyplývá to z jejich společného prohlášení.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
