Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.
Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
České zemědělství je závislé na dotacích z EU a jakákoli změna financování může mít na tuzemské podniky výrazný dopad. Shoda na budoucí podobě společné zemědělské politiky EU ale zatím v Česku chybí.
Po roce 2020 bude evropské zemědělství méně byrokratické, více zaměřené na nové technologie a životní úroveň zemědělců se zvýší. Právě to jsou tři hlavní důvody, proč by měli evropští zemědělci do sektoru investovat, myslí si eurokomisař Phil Hogan.
Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.
Unie se již přes deset let snaží zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Stále je však na čem pracovat.
To poslední, co naše zemědělství potřebuje, je zakonzervování současného nevyhovujícího stavu. Zastropování dotací je v zájmu všech, říká Asociace soukromého zemědělství.
Zájmy Česka byly vyslyšeny. Výše přímých plateb pro evropské farmáře by neměla být po roce 2020 omezena. A pokud ano, tak pouze dobrovolně. Při včerejším jednání se na tom shodly dvě třetiny ministrů zemědělství členských států. Takzvaným zastropováním plateb pro největší farmy by jinak Česko přišlo až o pět miliard korun ročně z rozpočtu EU.
Ministr zemědělství v demisi, Jiří Milek, včera v Bruselu otevřel téma afrického moru prasat. Evropské země by podle něj měly více spolupracovat v boji proti této nebezpečné nákaze. S eurokomisařem pro zemědělství také jednal o budoucnosti společné zemědělské politiky. Obhajoval před ním dotace pro velké agrární podniky.
Nová pravidla pro evropské zemědělské dotace budou účinná již od 1. ledna 2018. Zemědělcům přinesou hlavně zjednodušení a pochvaluje si je i Česká republika. Týkají se například mladých zemědělců, kteří budou moci od státu dostávat více peněz.
Brusel zemědělcům přestane nařizovat konkrétní opatření a zodpovědnost převezmou členské státy. Komise jen bude dohlížet na to, by plnily předem dohodnuté cíle a strategie, jinak země nebudou mít nárok na finance. Pro český venkov to však může vzhledem k výsledkům voleb znamenat nebezpečí.
Jak zachránit český venkov před odlivem obyvatel a českou krajinu před suchem a erozí? Podle Hynka Fajmona může pomoci nová zemědělská politika EU, i když domácím velkopodnikům se změna líbit nebude.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
